Může se zdát, že otázka masové imigrace je odbytá, imigrantů z muslimských zemí je u nás málo.

Již vloni však začánalo jasné, jak skoncuje s nelegální migrací: Evropská komise a Evropský parlament volaly hlasy svých úřadníků a poslanců, že je třeba zajistit pro imigranty bezpečné a legální cesty do Evropské unie. Nemají být při tom kontrolováni z hlediska věku a původu a nemají být vyžadovány osobní doklady, protože je to nedůstojné.

Řešení demografické výzvy

Na sklonku loňského roku předložila svoji Zprávu o politice a právu v oblasti legální migrace (A9-314/2021) švédská poslankyně Abir Al Sahlani za frakci Renew, podle které „vytvoření dalších legálních cest do EU by mohlo pomoci členským státům vytvořit nástroj na řádné řešení budoucích demografických výzev“. Migrace má být povzbuzena pod heslem „splnit požadavky trhů práce, které nemůže uspokojit domácí pracovní síla“. Dosavadní „nízká míra vydávání povolení k pobytu“ prý nestačí. Proto je třeba zrevidovat dosavadní směrnici  z roku 2003.

„Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který má být přijat, by měl zřídit rezervoár talentů EU a platformu pro vyhledávání kontaktů pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí požádat o práci v členském státě a legálně do něj migrovat, a také pro zaměstnavatele usazené v Unii, aby vyhledávali ve třetích zemích potenciální zaměstnance, a měla by usnadnit přijímání a volný pohyb pracovníků ze třetích zemí,“ píše se hned v návrhu, schváleném europarlamentem.

Zmiňují se i „demografické výzvy“ v podobě stárnutí evropské populace, kde by roku 2050 měli třetinu obyvatel tvořit lidé starší 65 let, což povede k nedostatku pracovních sil.

„Unie musí představit nové cesty pro legální migraci pracovních sil,“ shrnuje europarlamentem schválený text. Proto úkoluje Komisi, aby do 31. ledna 2022 předložila návrh, který by usnadnil legálním migrantům vstup a pohyb po EU.

CELÝ TEXT NÁVRHU ŠVÉDSKÉ EUROPOSLANKYNĚ.

Český europoslanec Tomáš Zdechovský má vůči normě dílčí výhrady. „Z mého pohledu opomněla relevantní námitky, které mířily na zaručení bezpečnosti evropských obyvatel nebo třeba vysoké nezaměstnanosti mladých Evropanů,“ poukazuje pro Parlamentníisty.cz na čísla nezaměstnanosti například ve Španělsku. Nejprve je podle Zdechovského třeba zajistit práci obyvatelům Unie.

Podporu navíc europarlament nejspíš najde i v Komisi, kde velmi pdobné názory dlouhodobě hlásá vlivná komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, švédská sociální demokratka. Ta podle Davida v Bruselu hovoří o tom, že nedostatek pracovních sil vede ke dvouprocentní ztrátě produktivity EU každý rok. „Chybějí pracovníci s různými dovednostmi od kuchařů a řidičů kamionů až po lékaře a učitele.“ Ráda prý hovoří o chybějících lékařích a učitelích. „Zdejší talenty asi raději působí v neziskovkách,“ poznamenává k tomu europoslanec David.

Kromě toho je podle Davida v tomto směru viditelná velká aktivita bruselských úředníků. „Úředník, jehož přednášku pro delegaci českých europoslanců jsem vyslechl, argumentoval například tím, že ‚Evropa bude potřebovat jen v následujícím desetiletí půl milionu IT odborníků, které nebude mít, pokud nebude přijímat imigranty‘. No nevím, ale indičtí softwaroví inženýři pracují pro evropské a americké firmy na dálku z indického subkontinentu. Myslím, že IT odborníci, kteří chtěli do Evropy, už zde jsou,“ sdělil europoslanec David pro ParlamentníListy.cz.

Komisařka Johanssonová se ale podle něj v této myšlence zhlédla a hovoří o „unijním fondu talentů“, který by podpořil státní příslušníky ze třetích zemí při ucházení se o práci u zaměstnavatelů v EU.

A nejde jenom o vyhlášené „syrské lékaře“. „Trhy práce v Unii potřebují rovněž pracovníky s nízkou a střední kvalifikací,“ píše dánská poslankyně Al Sahlani v předložené zprávě. O pár stránek dál se domnívá, že Unie potřebuje „přilákat více osob samostatně výdělečně činných a podnikatelů a že musí posílit inovace, například prostřednictvím programů pro mobilitu mládeže a pro digitální nomády; s cílem zajistit, aby Unie zůstala důležitým a konkurenceschopným hráčem na globálním trhu“.

Zkrátka, podle této dánské poslankyně Evropská unie potřebuje každého, kdo do ní bude chtít vstoupit. A aby byli uchazeči sociálně stabilizováni, měli by dostávat sociální dávky ve všech zemích stejné (jak ostatně schválila už předchozí vláda ČR), aby měli sociální jistotu, kamkoli na svých cestách Unií zavítají. K jejich sociální stabilizaci má přispět také imigrace jejich rodinných příslušníků.

„Nemůžeme si dovolit otevřít brány lidem z oblastí Blízkého východu nebo zemí severní Afriky bez dostatečných bezpečnostních záruk,“ varuje však poslanec Zdechovský. Mohlo by podle něj docházet k utváření dalších no-go zón, které už dnes ze západní Evropy známe.

Zpráva nakonec byla po rozpravě na konci listopadu schválena. 497 poslanců z 695 hlasovalo pro návrh, mezi nimi čeští poslanci od lidovců, všichni Piráti, STAN, TOP 09 a Radka Maxová za ČSSD.

KOMPLETNÍ HLASOVÁNÍ O NÁVRHU POSLANKYNĚ (OD STR. 9).

„Už se těším, až mě při příjezdu do Štrasburku opět uvítá nová mešita,“ komentoval to pro ParlamentníListy.cz sarkasticky europoslanec David.