Za námi jsou krajské a také senátní volby, kam do druhého kola přišlo historicky nejméně voličů. „I to lze vysvětlit pomocí neurovědy?“ zeptal se list Stránského mimo jiné. „Současný model demokracie v našem světě přestává být relevantní. Nepotřebujeme volby, volební hesla jsou stejná, prázdná a nic neříkající. Mozek nemá s čím porovnávat. Kdyby se dnes na scéně objevil Masaryk či Churchill, nikdo by je nevolil, jejich názory by lidem připadaly archaické a nerelevantní. Lidé jsou omámeni prioritami nové doby. Dokud si mohou koupit nový telefon, nic jiného neřeší. Právě proto mají radikální kandidáti a populisté velký ohlas,“ uvedl Stránský.

Uvedl také, že úspěch Donalda Trumpa i Miloše Zemana je založen na jednom: „Jsou prostě ‚jedni z nás‘. Oba jsou narcisté, vulgární, nemají žádný konkrétní program, ale hájí ‚naše zájmy‘ a my se s nimi můžeme identifikovat,“ vysvětlil Stránský.

Zmínil také to, kde se západní společnosti dopouštějí chyby. Nejprve vysvětlil, že mozek si vybírá podle toho, co mu, alespoň potenciálně, nabídne víc slasti nebo více jistoty. „V mozku se produkuje látka dopamin, je to takový krmič pozitivních pocitů, což samozřejmě tvoří závislost. Mozek upřednostňuje, aby jednou za čas dostal alespoň malou dávku. A to i za cenu, že se po zbytek doby nudí, jako třeba v kasinu, kde se skoro nic neděje, ale najednou přijde velká výhra s odměnou,“ uvedl.

Stejný mechanismus podle něj vysvětluje návykovost na sociální sítě. Ty jsou podle Stránského „úplně o ničem“. „Ale člověk má pocit, že jednou za čas se přece jen něco stane. Populista dobře ví, že jeho sliby jsou jen řeči, ale lidé chtějí věřit, že se přece jen něco dobrého stane. Chybou je, že západní společnost hledá svůj dopamin z externích zdrojů. Východní civilizace naopak z interních. Narození dítěte, svatba, přežití smrtelné nemoci, pohled na úchvatnou krajinu. To je ten správný dopamin,“ prohlásil Stránský.