Hosty debaty byli tři muži, kteří v krajské politice působili či působí, ale v nadcházejících volbách již nekandidují – někdejší hejtman Olomouckého kraje Jan Březina, náměstek středočeské hejtmanky Miloš Petera a exhejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Spolu s nimi v pořadu vystoupil i ústavní právník Jan Wintr. 

První otázka směřovala k tomu, zda lidem kraje přirostly k srdci a znají například jméno svého hejtmana. „Myslím si, že v tomto směru by se ještě leccos mělo zlepšit. Jak zájem o krajské volby, tak dejme tomu znalost kolísá. Díval jsem se na průzkumy. Myslím si, že obyvatelé, kteří by měli mít zájem na tom, jak bude řešena dopravní obslužnost, kdo bude zajišťovat vzdělání pro jejich děti, jak budou opraveny komunikace, by asi měli věnovat víc pozornosti tématu krajů,“ podotkl s tím, že někteří lidé svého hejtmana znají – ať už v kladných, nebo záporných souvislostech.

Na stejnou otázku odpovídal i náměstek Petera. „Je to složitá otázka. Přikláním se k tomu, že hejtman i rada kraje jsou velmi důležité instituce, které by občané měli vnímat. Myslím si, že ta znalost není tak vysoká,“ podotkl. „Souhlasím s tím, že každý nemá stejnou startovací čáru, někdo je víc ve sdělovacích prostředcích, někdo méně,“ dodal. 

A co míní Tošenovský? „Je to velmi různorodé. Jsou to individuality, jsou to individuální osoby. Odvíjí se to i od toho, kdy byly katastrofy přírodní i osobní...,“ řekl ke znalosti hejtmanů. „A to, co já vnímám, je, že lidé ještě i po těch dvaceti letech úplně nerozlišují a nejsou schopní rozlišit, co přesně řídí a ovládá kraj a co dělají jednotlivá města,“ zmínil Tošenovský. 

Podle průzkumu, na který se následně Český rozhlas odvolal, nezná svého hejtmana ani padesát procent dotázaných. „Já si myslím, že lidé jdou na kraj, když mají nějaký problém. Jinak ten kraj nenavštíví. Leckde na tu instituci je to daleko,“ poznamenal k tomu Petera. Lidé podle něj více chodí na město, obec, tam, kde bydlí, a na kraj jdou až tehdy, když se nedomluví. „Je špatně, že lidé chodí na kraj až ve chvíli, kdy je nějaký problém. Je potřeba dělat osvětu, my děláme pravidelná setkání s představiteli obcí a měst,“ dodal.

Březina míní, že samotná znalost hejtmana neznamená ještě pozitivní věc, protože hejtman se může proslavit i něčím negativním. „Myslím, že bych mohl jmenovat, nebudu, ale prostě někdo je mediální hvězda, i hodně negativní, zná ho doslova každý obyvatel Středočeského kraje... samozřejmě jsou i ty pozitivní konotace, já si myslím, že spousta občanů Moravskoslezského kraje si myslí, že v jejich čele stojí Evžen Tošenovský, protože jeho mediální prezentace, aniž se o ni snažil, během povodní a tak dále byla taková, že si lidé tu postavu toho hejtmana zafixují. Ale sám o sobě si myslím, že by se nemělo na ten kraj a jeho kompetence dívat skrze osobu hejtmana, ale všichni by si měli uvědomit, že jezdí po nějakých silnicích, že děti chodí do nějakých škol a že jsou to významné věci,“ dodal.

Tošenovský se pak vrátil do doby, když kraje vznikaly. „Vznik krajů není technické rozhodnutí: je potřeba. To bylo politické rozhodnutí, aby vznikla samospráva,“ uvedl. A jak velkou bolestí je podle Březiny dělení peněz od státu do krajů? „Kolega Tošenovský si určitě moc dobře pamatuje ty začátky, kdy ochota s těmi povinnostmi na kraj zároveň předávat z centra příslušné prostředky byla minimální a leckdy to byly otázky i složitých jednání, abychom vlastně ty úplné počátky vůbec přežili. Ale dnes je doba na to, aby někdo udělal docela slušnou analýzu a revizi. Pouze si opravdu myslím, že dnes máme na starosti jiné věci a že to asi ještě počká,“ sdělil Březina.