V úterý odpoledne proběhl telefonický rozhovor mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, jehož hlavním tématem bylo navrhované příměří na Ukrajině. Oba lídři se dohodli na dočasném zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, což by mohlo být prvním krokem k širším mírovým jednáním.
Ruská strana však k dohodě vznesla několik výhrad, přičemž naznačila, že jakákoli dlouhodobá mírová dohoda musí zahrnovat širší bezpečnostní záruky.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro Radiožurnál varoval, že Rusko se snaží znovu dostat Česko pod svůj vliv. „Chtěli by, abychom byli opět pod jejich kontrolou a vlivem. To nesmíme dopustit. Ukrajina je v tuto chvíli to skutečné bojiště, kde se tvrdě válčí. Přál bych si, aby se přestalo střílet, aby zavládl mír, ale musí zavládnout takový mír, který povede k tomu, že Rusko už nebude schopno nás těmito imperiálními ambicemi ohrožovat,“ uvedl ministr s tím, že se neválčí jenom o Krym nebo o nějaké východní části Ukrajiny. Rusko má záběr a záměr daleko širší.
„Vycházím z toho, co ruští diplomaté na různých fórech předkládají jako své podmínky k míru na Ukrajině. A chtěl bych zdůraznit, že předtím, než začala plnohodnotná válka proti Ukrajině, invaze, která trvá již přes tři roky, bylo jedním z požadavků, aby se evropská bezpečnostní architektura navrátila do roku 1997. Chtěl bych upozornit, že Česko vstoupilo do NATO v roce 1999,“ řekl šéf české diplomacie.
Zdůraznil, že je třeba zachovat obezřetnost. „Pokud teď zavládne, řekněme, ticho na frontě, přestane se střílet, přestanou létat drony, tak to neznamená, že Česko bude automaticky v bezpečí. Jedna věc je, že se přestane střílet, a druhá věc je, aby se znovu nezačalo střílet,“ zdůraznil Lipavský.
Ukrajina podle něj proto musí mít dostatečné bezpečnostní garance tak, abychom měli bezpečnost na evropském kontinentu. „Aby nám třeba opět nehrozil příliv uprchlíků nebo ekonomická nestabilita vyvolaná různými vlivy, nevím, vysokou inflací, energetickou válkou a podobně,“ uvedl.
A zároveň musíme umět správně pojmenovat hrozby a rizika, která v zahraničí leží. „Ruský imperialismus je teď hrozbou, která je nám nejbližší a nejintenzivnější,“ zopakoval ministr zahraničí.
Dnešní telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem označil za velmi zásadní moment. „Uvidíme, jaké z toho budou výstupy. To se podle mě dozvíme záhy a z různých tiskových výstupů. Je to určitě v tom dnešním zrychleném světě další významný moment,“ řekl Lipavský.
Ministr zahraničí také hovořil o jednání s představiteli Evropské unie ohledně možnosti pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, jehož financování chce americká vláda ukončit. Zdůraznil, že Rádio Svobodná Evropa je určitý informační maják. „Pro nás byl v době komunistického útlaku v Československu a dnes ho poslouchají desítky milionů lidí v zemích kolem nás. Je to deset procent obyvatel Ruska nebo Běloruska.“
„Nevíme, jaké jsou americké záměry. Vidíme, že jim teď chtějí zastavit financování. Myslím, že je v zájmu nás, zemí v Evropě, kde již vládne demokracie a svoboda, aby se to dostalo i do zemí, ve kterých rozhodně není demokracie a svoboda samozřejmostí, kde je tvrdý útlak proti médiím,“ upozornil Jan Lipavský.
Podle Lipavského je nyní klíčovou otázkou, zda je Evropa připravena se o tuto instituci nadále starat, nebo zda by měla vytvořit její alternativu. V této souvislosti zmínil i aktivitu ministra pro evropské záležitosti z hnutí STAN Martina Dvořáka. „Jsem rád, že toto téma dnes otevřel i Martin Dvořák na jednání Rady pro obecné záležitosti v Bruselu. Má v uvozovkách sedm podpisů. Dál se radíme a zkoumáme, jakým způsobem pokračovat,“ uzavřel Lipavský.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská