Reportáž zachycuje Karla, ortodoxního odmítače migrantů, pravicově smýšlejícího, potetovaného muže z Děčína. Černým lihovým fixem píše na karton z krabice nápis „Merkel muss weg“, jasný vzkaz německé kancléřce Angele Merkelové.

U Strakovy akademie, sídla Úřadu vlády a první kancléřčiny zastávky v Česku, Karel křičí jako o život, střídavě píská na píšťalku a zatleská rukama nad hlavou, burcuje ostatní, aby skandovali značně primitivní hesla. „Scheisse Merkel!“ přitvrzuje. Dav okamžitě skanduje s ním.

Vzali si dovolenou a vyrazili do ulic

Karel tady není žádným osamoceným sprostým vlkem. Jako on se chová nejméně polovina lidí, kteří před Strakovku dorazili. Vzali si dovolenou a vyrazili do ulic. To, že v Česku téměř žádní uprchlíci nejsou, podle nich nic nedokazuje.

Když žena, která se zdraví s většinou organizátorů včetně Petra Hampla z antiislamistické Alternativy pro Česko, zahlédne, jak na Malostranské náměstí vjíždí policejní dodávka se speciálními kamerami pro rozpoznávání obličejů, okamžitě ví, co má dělat.

Na Facebooku debatuje deset tisíc lidí, ale pak jich přijede jen pár

„Klidně si mě natočte, sr..i,“ řve k autu a ukazuje vztyčený prostředníček. „Tomuhle rozumí každej,“ dodá a sama se svému z jejího pohledu povedenému vtipu zasměje.

Karla trápí, že demonstrantů přišlo žalostně málo. „Musíme těm sluníčkovým fašistům ukázat, že nás je víc. Na Facebooku debatuje deset tisíc lidí, ale pak jich přijede jen pár,“ přemítá.

Na Klárově před Strakovou akademií byla po obědě nanejvýš padesátka lidí. Na Malostranské náměstí dorazilo zhruba dvě stě lidí. Scénář podobný – kromě toho, že na pódiu se střídali řečníci. Když těsně před začátkem prošly okolo dívky v nikábu, začal dav skandovat, že „Alláh je s..č“.