Elity se podle Furediho obávají toho, že ztrácejí vliv a kontrolu nad velkými částmi společnosti. „Že se jejich pohled na svět, jejich žebříček hodnot od člověka žijícího obyčejný život dramaticky liší. Ony pravidelně dostávají šok z toho, jak velký počet lidí různě po Evropě, v zemích jako Itálie nebo Francie, volí populistické strany. Pokoušejí se proto delegitimizovat populismus, kdy se nám sugeruje, že voliči populistických stran jsou buď hloupí a nemyslící tvorové, nebo že jim chybí vzdělání, takže ani nevědí, co je v jejich zájmu. Označují voliče populistických stran za krajní pravici, fašisty, xenofoby, homofoby, nazvou je jakoukoli odpudivostí, která vás napadne. Je to metoda, jak populistické hnutí sociálně izolovat, jak zase získat kontrolu. Nepochybně se jim povedlo dát slovu populismus, které kdysi mělo víceméně pozitivní konotace, naprosto negativní zvuk,“ zmínil Furedi. 

Podle Furediho jsme svědky prohození rolí. „Historicky, inteligence byla na straně malého člověka; dnes z něho má strach. Ve stranách, jako je v Itálii Partito Democratico, která je považována za levici, tvoří nemalou část členské základny nejvyšší příjmové vrstvy. V PD byste našel víc právníků a boháčů než v kterékoli jiné italské straně. Inteligence, movité vrstvy a profesionálové jsou dnes velmi kritičtí až nepřátelští k životnímu stylu nižších vrstev, sami sebe vidí jako obránce stávajícího řádu, obránce Evropské unie, přestože reálně to znamená obhajobu unijní oligarchie. Kritika stávajícího řádu je pro ně nepřípustná a nelegitimní, často tvrdí – vzhledem k tomu, co jsem právě zmínil, paradoxně – že každá kritika mainstreamu je placená tu nějakými krajně pravicovými miliardáři, tu Kremlem. Ve výsledku je celá ta kampaň proti populistům na úrovni šíření poplašné zprávy,“ poznamenal Furedi.