Bursík je spokojený, že zastupitelé hlavního města Prahy schválili klimatický plán Prahy do roku 2030. „Dokument je velice komplexní, má 240 stran. Zabývá se čtyřmi oblastmi: udržitelnou energetikou, udržitelnou mobilitou, cirkulární ekonomikou a adaptací na klimatickou změnu,“ říká Martin Bursík, podle nějž jsou právě velkoměsta v boji s klimatickými změnami zásadní. „Za posledních třicet let se zvedla průměrná teplota v ČR o dva stupně a ve velkých městech, která jsou tepelnými ostrovy, se to ještě násobí,“ tvrdí předseda komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima.

Dokument obsahuje 69 opatření, která mají přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého až do stavu uhlíkové neutrality. „Praha se do roku 2030 zavázala snížit emise o 45 procent oproti roku 2010. Nejpozději v roce 2050 by chtěla dosáhnout uhlíkové neutrality. To nejsou náhodná čísla, ale vycházejí ze závěrů expertů mezivládního panelu pro klimatickou změnu,“ vysvětluje Bursík v rozhovoru pro Radio Zet.

Dopady se podle Bursíka projeví v mnoha oblastech, například také v dodávkách energií. „Praha musí aktivně vyčistit elektřinu, která je dodávána, protože 56 procent emisí oxidu uhličitého tvoří výroba energie, která je dodávána do Prahy. Víme, že ČEZ už plánuje nový zdroj místo Mělníka a také se uvažuje o zcela novém zdroji, který by byl založený na teple z čistírny odpadních vod v Podbabě. Tam vytéká do Vltavy o deset stupňů teplejší voda, než je voda v řece, a nic z toho. V tom jsme se inspirovali Helsinkami a podle propočtů by tak šlo nahradit jednu třetinu energie z Mělníka,“ říká Bursík.

Podle schváleného dokumentu je také zapotřebí postupná obměna vozového parku městské hromadné dopravy. „Problém je, že výměna všech autobusů zpravidla trvá deset let, tudíž teď máme už jenom devět let do roku 2030, abychom to zvládli. Navíc podle směrnic EU už nové autobusy nemohou být dieslové a musí to být nízkoemisní a bezemisní vozidla. Naštěstí na to můžeme čerpat peníze z modernizačního fondu, to už jsme žádali,“ dodává Bursík s tím, že plán Prahu vyjde zhruba na 230 miliard korun.

Bursík je zejména spokojený, že v posledních letech se radikálně změnil přístup společnosti k životnímu prostředí. „Před deseti patnácti lety bylo absolutně nepřijatelné mluvit o ochraně životního prostředí. Lidé to vůbec nechápali. Teď se to stalo mainstreamem. Je to úžasný pocit,“ těší Bursíka, který ale dodává, že Praha cíl na snižování emisí nemůže zvládnout splnit sama. „Je nutné do této snahy zapojit také korporace i občany,“ apeluje Bursík.