Komentátor Martin Hekrdla si nemyslí, že hlavním problémem současné Evropy je vnější nebezpečí z islámského světa nebo z Ruska. Ve skutečnosti prý vývoj nejvíce komplikují dvě skupiny, které by měly koexistovat, ale ve skutečnosti sebou navzájem pohrdají. Jde o evropskou veřejnost a o evropské intelektuály.

Pokud jde o Českou republiku, podle Hekrdly sledujeme mimořádnou společenskou hysterii, obávající se imigrantů, kteří u nás vůbec nejsou. Iracionalita veřejnosti je však na druhé straně snad ještě překonávána iracionalitou elit, které si nalhávají, kterak srdnatě bojují za demokracii proti hnědnutí společnosti.

Pomyslného vrcholu jejich samolibosti podle Hekrdly dosáhl profesor Martin C. Putna, který v Českém rozhlase přirovnal současnou situaci ke třicátým letům, kdy Evropu ovládal fašismus, a sebe se svými souvěrci ke Karlu Čapkovi a dalším, kteří se proti tomu stavěli.

CELÉ ROZHLASOVÉ VYSTOUPENÍ MARTINA C. PUTNY

Martin Hekrdla oceňoval Putnovu paralelu, ale jen do té doby, co mu profesor z éteru vyložil, že tragédie třicátých let spočívala v tom, že „celá Evropa jako by byla znuděna, znavena, znechucena z demokracie a začala volat po silných řešeních a silných vůdcích“. Výklad, že lidé v Evropě byli ve třicátých letech „znuděni z demokracie“ je podle Hekrdly v kontextu Velké hospodářské krize a dalších problémů, kterým lidé museli čelit, mimořádně drzý.

„Literární kavárna prostě nepracuje s ekonomikou, s produkčními fundamenty, nýbrž žongluje s idejemi, mentalitami, memy, jimiž se šíří ‚vlny iracionality‘,“ píše Hekrdla. Kavárníci podle něj mají své myšlenky do značné míry odtržené od reálného světa a na ně aplikují veškeré dění. A pak jen bezmocně koukají, že vše dopadne úplně jinak, jako ti intelektuálové ve třicátých letech, kteří podle Putnova výkladu „ukázali se býti bezmocnými“.

Hekrdla k tomu dodává, že Karel Čapek i další tehdejší intelektuálové byli na rozdíl od Putny schopni alespoň pochopit, že běžní lidé mohou mít důvody s tehdejšími diktátory, ať hnědými, nebo rudými, sympatizovat. Dnes profesor Putna prostě vysvětlí, že iracionální hnědnoucí společnost sympatizuje s diktátory, a má vystaráno.

CELÝ KOMENTÁŘ MARTINA HEKRDLY

Vrchol však prý nastal, když si profesor Putna stěžoval, že lidé elity a jejich výklady neposlouchají. Hnědnutí Evropy se podle něj projevuje třeba tím, že lidé si nemyslí o Rusku to, co jim diktují: „Bylo to blaženě jednoduché a jednoznačné: Rusko je agresor, který ukradl kus Ukrajiny. A kdo říká něco jiného, je ruský agent. Nebo hlupák. Nebo obojí,“ vzpomínal s dojetím. Dnes už to prý lidé takto jasně vidět nedokážou.

„I lid dočista zpitomělý pudovou islamofobií rozezná nutně putnovské ‚mimoňství‘ nevídaných rozměrů. Lež má krátké nohy, ale autentický předsudečný omyl falešného vědomí, bublina ideologie, načinčaná navíc upřímným zápalem, nemá nohy nakonec žádné,“ okomentoval to Martin Hekrdla. Je prý neuvěřitelnou záhadou, jak může tak prázdná ideologie vůbec mít ambici cokoliv ovlivňovat.

Prezentaci profesora Putny na rozhlasových vlnách však ještě nebyl konec. Pak obhájce demokracie a Čapkův následovník vysvětloval, že odmítá poslouchat jakékoliv názory, které „nejsou relevantní“, tedy kvalifikovatelné podle akademických kritérií.

Po těchto slovech Martin Hekrdla uzavřel: „Zaslepená putnoidní kavárna není jen jiná slepá ulička, ale i další – a nemalá – hrozba svobodě.“