Konvička v komentáři, který zveřejnil na svém profilu na ParlamentníchListech.cz hned zkraje odmítá adjektivum xenofobní. Používat takovouto nálepku pro uskupení, které spolupracuje se sdruženími z celé Evropy, má mezi zakládajícími členy Arabku, zastává se blízkovýchodních křesťanů a jehož předseda se netají sympatiemi k Romům, je dle Konvičky více než zřejmá.

Zcela opačně se Konvička staví k pojmu sekta, kterou chápe jako označení pro menšinu, vydělenou či oddělenou z určitého směru (náboženského, politického, kulturního). V případě Bloku proti islámu je prý tím většinovým směrem nejspíše odmítání islámské ideologie, islámské přítomnosti či dominance v Evropě, šaríatského práva a nezřízené imigrace z muslimských zemí. Z této většiny jsou dle Konvičky vyčleněny všelijaké sekty, které dotyčný během svého protiislámského angažmá stihl poznat.

Mezi „sekty“ Konvička řadí politické strany – vedle jiných Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS), Národní demokracii Adama Bartoše, KSČM, Svobodu a přímou demokracii Tomia Okamury, Úsvit – Národní koalici, hnutí ANO či Stranu práv občanů. Počítá mezi ně ale také třeba iniciativu Islám v ČR nechceme či samotný Blok proti islámu.

„Těším se, kolik čtenářů dnes večer vypění,“ uzavřel Konvička s tím, že záměrně z výčtu nevyvodil žádný závěr.