V Durynsku a v Sasku proběhly zemské volby. V Durynsku zvítězila Alternativa pro Německo (AfD), v Sasku tatáž strana těsně šlapala na paty vítězné CDU. A deník Bild upozornil, že AfD zazářila díky tématu, megatématu, jak to nazval nejčtenější německý list. Tímto megatématem byla migrace.

V Sasku prý uvedlo 35 procent voličů, že migrace je „nejdůležitějším problémem“, v Durynsku šlo o 32 procent. V rámci průzkumu bylo podle listu Bild dotazováno 17 633 oprávněných voličů v Durynsku a 19 474 v Sasku.

Podle průzkumu Elections Research Group má 70 procent dotázaných za to, že zemská vláda v Sasku neumí otázku imigrace vyřešit. 64 procent dotázaných se domnívá, že pro uprchlíky se toho dělá až příliš mnoho.

Průzkum navíc ukázal, že AfD už není jen stranou protestu. Je sice pravda, že 32 procent voličů AfD v Durynsku a 27 procent voličů AfD v Sasku odevzdalo Alternativě pro Německo hlas jako varování tradičním stranám, ale pro 62 procent voličů v Durynsku bylo skutečně rozhodující, co AfD v kampani prosazovala. V Sasku to bylo dokonce 71 procent voličů.

Současně se ukázalo, že lídr AfD v Durynsku Björn Höcke není voliči přijímán pozitivně. I ti, kteří volili AfD, naznačili, že partaj volili navzdory Höckemu, protože jeho samotného považují za hrozbu pro demokracii.

Ve stejném duchu se vyjádřil také zpravodajský pořad Tagesschau veřejnoprávní televize ARD. I tady zaznělo, že lidé už AfD nevolí jen z protestu, ale také proto, že důvěřují tomu, že se strana reálně pokusí vyřešit některé problémy. Dva spolulídři AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla ostatně do kamer uvedli, že voliči si přejí účast AfD ve vládě a každý, kdo tomu brání, jedná nedemokraticky.

A právě tady se podle Tagesschau ukazuje jeden zásadní problém.

„Zdá se to paradoxní: Čím radikálnější se AfD jeví, tím více hlasů dostává – a tím méně si ostatní strany dokážou představit, že by s ní spolupracovaly. AfD zdaleka nemá absolutní většinu. Pokud chce vládnout, potřebuje koaličního partnera,“ uvedla veřejnoprávní ARD.

Tagesschau uvedl, že lidé volili AfD v podstatě z pěti důvodů. Čekají od ní, že bude řešit problematiku azylové a migrační politiky. Ale vedle toho také sociální problémy v obou zmíněných spolkových zemích. Že je vyřeší spravedlivě. Do třetice čekají, že strana se pokusí omezit kriminalitu ve spolkových zemích a bude důsledně hájit zájmy východních Němců. A nakonec lidé od AfD očekávají, že budou hovořit o možném řešení ruské agrese na Ukrajině.

„Skutečnost, že některé z těchto problémů nejsou řešeny na státní úrovni, ale na spolkové úrovni, je irelevantní,“ poznamenal k tomu ARD.

Teď jsou prý před AfD v podstatě dvě možnosti. Strana pravděpodobně vládnout nebude. Ani v Sasku, ani v Durynsku. A to partaj může před volbami do Bundestagu ještě posílit. AfD může vystupovat jako strana, která tu stojí navzdory všem ostatním. Ale také se mohou voliči naštvat a říct si, proč vás volit, když v Sasku, ani v Durynsku nedokážete prosazovat svůj program.

A pak je tu i jeden politický problém. V Durynsku AfD disponuje tzv. blokační menšinou, jinými slovy, strana ve volbách obsadila více než třetinu křesel a bez jejího souhlasu se např. nepodaří rozpustit zemský parlament, protože k tomu je podle ústavy Durynska třeba souhlas dvou třetin poslanců.

Veřejnoprávní Mitteldeutscher Rundfunk (MDR), připomněl, že durynské zákony také říkají, že nejsilnější strana v zemském parlamentu má právo obsadit post předsedy parlamentu. Ale co když ostatní strany pro kandidáta AfD nezvednou ruku? Nikdo si prý není jistý tím, jak by se postupovalo dál. „Podle informací durynského zemského parlamentu by pak mohly kandidáta navrhnout další poslanecké kluby. O tom jsou ale pochybnosti,“ napsal MDR.

Očekává se, že předsedou nového durynského zemského parlamentu bude vzhledem ke svým 73 letům Jürgen Treutler z AfD.