Podle dat Evropské odborové konfederace došlo navzdory zvyšování minimální mzdy v téměř polovině států EU k propadu reálné kupní síly lidí s minimální mzdou. Zákonem stanovená minimální mzda tak nedokázala odrazit růst cen v důsledku inflace.
Jak je patrné z grafu, země EU zvyšovaly minimální mzdu, aby dokázaly kompenzovat ztrátu kupní síly. Ve většině zemí EU se nominální minimální mzdy zvýšily daleko nad rámec nominálního nárůstu celkových mezd, s ohledem na zohlednění specifických potřeb pracovníků s nízkými mzdami v době vysoké inflace.
Vývoj nominální zákonné hodinové minimální mzdy v roce 2023 se ale v jednotlivých zemích EU značně liší. Zatímco na Maltě nebo v Lucembursku došlo ke zvýšení ani ne šestiprocentnímu, v Německu a Lotyšsku došlo k velmi výrazným zvýšením o více než 20 %. Česká republika v tomto kritériu patří k zemím, kde minimální mzda vzrostla nejméně (7,7 %).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.