Podle dat Evropské odborové konfederace došlo navzdory zvyšování minimální mzdy v téměř polovině států EU k propadu reálné kupní síly lidí s minimální mzdou. Zákonem stanovená minimální mzda tak nedokázala odrazit růst cen v důsledku inflace.

Jak je patrné z grafu, země EU zvyšovaly minimální mzdu, aby dokázaly kompenzovat ztrátu kupní síly. Ve většině zemí EU se nominální minimální mzdy zvýšily daleko nad rámec nominálního nárůstu celkových mezd, s ohledem na zohlednění specifických potřeb pracovníků s nízkými mzdami v době vysoké inflace.

Vývoj nominální zákonné hodinové minimální mzdy v roce 2023 se ale v jednotlivých zemích EU značně liší. Zatímco na Maltě nebo v Lucembursku došlo ke zvýšení ani ne šestiprocentnímu, v Německu a Lotyšsku došlo k velmi výrazným zvýšením o více než 20 %. Česká republika v tomto kritériu patří k zemím, kde minimální mzda vzrostla nejméně (7,7 %).  

Zásadním ukazatelem je ale vývoj reálné kupní síly lidí s minimální mzdou. Téměř v polovině zemí EU nestačilo zákonné zvýšení minimální mzdy pokrýt růst cen v důsledku inflace. Zatímco ve většině těchto zemí ale jde o pokles marginální jako ve Španělsku (0,6 %) nebo Irsku (0,3 %), Česká republika se řadí k úplně nejhorším zemím. Reálná kupní síla u nás klesla dokonce o 6,2 % a hůře je na tom s 6,7 % už jen Estonsko.

V ostatních zemích naopak došlo k růstu reálné kupní síly minimální mzdy. Například v Maďarsku o 0,7 % a v Polsku o 2,2 %. Nejvíce vzrostla kupní síla v Německu (12,4 %) a dobře si vedlo také Bulharsko (6,5 %) nebo Lotyšsko (5,8 %).  

Podle konfederace by všechny členské státy EU měly implementovat evropskou směrnici o minimální mzdě do svého vnitrostátního práva, aby bylo splněno kritérium kupní síly zohledňující životní náklady. Právě toto kritérium je zásadní v době vysoké inflace. V rámci směrnice by také docházelo k pravidelnější a včasné úpravě zákonem stanovené minimální mzdy, aby bylo možné chránit nejzranitelnější pracující občany před růstem cen.