Podobně jako v řadě dalších oborů mají zemědělské podniky potíže sehnat kvalitní absolventy. Zemědělských škol je podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy v ČR sice dostatek, ale jejich absolventi nakonec často pracují v jiných profesích. Podle ředitele odboru středního a vyššího vzdělávání a institucionální výchovy ministerstva školství Petra Bannerta to v roce 2016 bylo 68,4 procenta absolventů zemědělských oborů.

Podle průzkumu, který loni udělala společnost Než zazvoní, je obraz zemědělství pošramocený stigmatem špinavé a těžké práce za málo peněz. Téměř polovina dětí údajně sice věří, že zemědělské školy mají zajímavé obory, většina jich ale střední zemědělské školy vnímá jako poslední volbu, kde není vysoká úspěšnost u zkoušek ani moderní vybavení pro studenty.

Zemědělství přitom podle náměstka resortu Pavla Sekáče v současnosti vyžaduje větší technické dovednosti. Precizní zemědělství je závislé na vyspělé technice a současný trend robotizace předpokládá i změnu výuky a struktury studentů, uvedl. A právě větší důraz na moderní technologie by podle něj mohl do zemědělských škol přilákat více žáků a zvýšit jejich kvalitu, myslí si.

Příležitost k zatraktivnění zemědělství nabízejí podle něj také některé společenské trendy, jako je důraz na domácí a kvalitní potraviny nebo turistika spojená s ochutnáváním regionálních specialit. Do budoucna bude potřeba zajistit více praxe přímo v podnicích, dodal.

Podle Pýchy se zemědělství věnují čtyři procenta odborných středoškolských oborů v ČR, průměr v EU je o jedno procento větší. V Česku je 11 zemědělských škol a 187 škol s alespoň jedním zemědělským oborem, doplnil Bannert. Na rozdíl od západoevropských zemí ale v ČR stále klesá zájem o tyto obory, upozornil Pýcha. Ubylo nejen žáků, kterých bylo v důsledků demografického vývoje obecně méně, ale i jejich podíl.

Podle zjištění společnosti Než zazvoní o práci v zemědělství uvažuje asi 15 procent žáků základních škol. Motivuje je zejména láska ke zvířatům, vztah k přírodě a k zemědělské technice. Odrazuje je mimo jiné maturita z matematiky, která bude povinná od roku 2022, a špatná společenská pověst zemědělství.

Devět z deseti dotazovaných v průzkumu Než zazvoní uvedlo, že pracovník v zemědělství si vydělá méně než 25.000 korun měsíčně. Podle přibližně stejného počtu respondentů je práce v zemědělství fyzicky náročná a špinavá. Tři čtvrtiny žáků si myslí, že neumožňuje kariérní růst a není k ní potřeba vyšší vzdělání. Průzkumu se zúčastnilo 1771 žáků základních škol a 2358 dětí ze středních zemědělských škol.