Podle amerického ministra obrany Jima Mattise evropští spojenci uznali, že společná obrana je úkolem výhradně Severoatlantické aliance. Spojené státy se podobně jako některé další země obávají, aby plán nebyl pokusem nahrazovat NATO. Podle diplomatického zdroje z NATO citovaného agenturou AFP vzbuzuje projekt unijní obranné spolupráce pochybnosti také v Kanadě, Norsku, na Islandu a v Albánii.

Evropští činitelé proto ujišťují, že vznik evropské armády se nechystá. Státy, k nimž patří i Česko, hodlají spolupracovat v řadě konkrétních projektů – známo už je 17 z nich. Česká ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová uvedla, že cílem vlády je, aby Česká republika byla v čele některého z nich.

Na okraj schůzky ministrů se šéf Pentagonu Mattis sešel se svým tureckým protějškem Nurettinem Caniklim. V poslední době se totiž objevila hrozba nepřímého konfliktu mezi USA a Tureckem na severu Sýrie, kde Washington podporuje arabsko-kurdské milice SDF a Ankara zahájila operaci proti kurdské milici YPG, kterou považuje za teroristy.

Canikli po rozhovoru s Mattisem novinářům řekl, že svému protějšku sdělil, že milice YPG by už podle Ankary neměly být součástí sil podporovaných USA. Americký ministr pak vyjádřil ochotu Spojených států i přes neshody v některých oblastech nadále usilovat o spolupráci se svým spojencem z NATO. V Turecku je zároveň dnes a v pátek na návštěvě americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Toho však podle komentátorů čekají obtížná jednání, neboť Ankara avizovala postup svých jednotek v Sýrii dále na východ, a to i na město Manbidž, kde mají USA vojáky. Američané ale dali najevo, že v Manbidži zůstanou.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes také ohlásil rozšiřování alianční mise v Iráku, která má zajistit výcvik iráckých důstojníků a pomáhat s rozvojem vojenských akademií v zemi, jejíž armáda je stále relativně slabá. Stoltenberg k iniciativě neuvedl přesná čísla, podle agentury AP by se nicméně mise NATO v Iráku mohla rozrůst.