Němcová úvodem zkritizovala to, že policie zabránila studentům vstup na Albertov. „Stalo se tak kvůli tomu, aby nenarušovali ‚státotvornou‘ demonstraci stoupenců prezidenta Zemana. Na tuto spontánní demonstraci byly připraveny unifikované transparenty, tribuna byla vyzdobena heslem provolávajícím slávu ‚našemu otci sjednotiteli‘,“ píše Němcová, která celý výjev nazývá kim-ir-senovskou dekorací. 

Na Albertov podle ní nedorazili živlové, ale šlo o poklidné setkání v duchu bratrského spříznění duší, v duchu morálního apelu na společnost. „Jejíž část je stále v rukou prozápadních revanšistů a neštítí se zrazovat čisté zemanovsko-konvičkovské ideály,“ poznamenává a všímá si například „velvyslance“ Lukoilu Martina Nejedlého. Toho následně dokonce přirovnává k Reinhardu Heydrichovi.

„Jeho zásluhy o přibližování naší země k východnímu ruskému bratrovi jsou nezpochybnitelné. Byl mu tudíž přidělen diplomatický pas a speciální prostory na Hradě, aby tuto činnost mohl páchat co nejpohodlněji. Podobně si hradní prostory zabral kdysi protektor Reinhard Heydrich. Jeho podřízení nechali zazdít české korunovační klenoty a existoval plán, jak je později dopravit do Říše a snad i rozřezat a rozprodat. Naštěstí se tak nestalo, a tak se nad nimi v úctě mohl klátit virózou zchvácený současný prezident,“ nebere si servítky Němcová.

A všímá si i kancléře Vratislava Mynáře či senátora Jana Veleby. „Zdá se, že je připravován jako náhrada pro prezidentské volby. Nastoupil by v případě, že rozkošný a hravý prezidentský pejsek Darcy zase shrne koberec a neodnese to pouze kolenní kloub našeho pana prezidenta. Nebo také tehdy, nebude-li hlava státu poslouchat hlavu svého lékařského koncilia, a opět to tvrdě ‚odpracuje‘ na ruské ambasádě,“ kritizuje dále Němcová.

Původní text ZDE.

A samozřejmě nemůže zapomenout ani na Martina Konvičku, který je předsedou hnutí Blok proti islámu. Jak Němcová píše, s prvními tóny naší hymny Kde domov můj se Konvička postavil hned vedle hlavy státu. A fotografie obou mužů se podle ní stane symbolem úpadku naší země. „Pod vedením Miloše Konvičky Zemana,“ píše posměšně.

„Jimi zpívaná první věta – otázka – naší hymny nabízí v tomto kontextu poměrně jednoznačnou odpověď. Prezident republiky krátce po nástupu do funkce vrazil velké části naší společnosti nůž do srdce. Místo, aby pracoval na zahojení rány, což je jeho úkolem, při každé příležitosti tou kudlou v ráně sadisticky a zvráceně otáčí. Jeho letošní turné po tribunách započaté na Rudém náměstí v Moskvě a pokračující krtečkovskou etudou v Pekingu bylo tragicky završeno na Albertově,“ uzavírá Němcová s tím, že si to nechce nechat líbit.