S názorem prezidenta Václava Klause, že půjčkou MMF hodíme 3,5 miliardy eur do černé díry evropských dluhů a že něco takového nemůže nikdo zodpovědný a rozumný nikdy udělat, polemizuje v komentáři deníku Právo stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek. Nabádá přitom, abychom se v nastalé hysterii drželi faktů.

Ekonomický expert sociální demokracie připomíná, že podobně už v roce 2009 poskytla ČNB 20 miliard ze svých rezerv a její pohledávka za MMF se ke konci toho roku zvýšila na 47,7 miliardy korun. „Tedy je třeba jasně říci, že se nejedná o nic nového, ale jde pouze o rozšíření kanálu, kterým již Česká republika prostřednictvím MMF pomáhá eurozóně,“ upozorňuje Mládek.

ČNB by mohla projevit trochu solidarity

Peníze ČNB stojí mimo bilanci veřejných financí, nicméně náklad existuje v tom, že ministerstvo financí souhlasilo, že bude ČNB subvencovat ztrátu, která vzniká alokací rezerv u MMF místo výnosu z kapitálového trhu. V roce 2010 zaplatilo ministerstvo financí ČNB dotaci ve výši zhruba jedné miliardy korun. V případě schválení půjčky 90 miliard by se dotace ČNB zvedla na 3 miliardy ročně, což by byl náš reálný příspěvek na pomoc eurozóně.

Mládek se zamýšlí nad tím, zda je nutné, aby stát ČNB tuto kompenzaci platil. Vždyť ve světě je obvyklé, že centrální banka dotuje ministerstvo financí částí výnosů, které jí plynou z práva tisknout peníze. Naopak v ČR daňový poplatník dotuje centrální bance úrokovou ztrátu. „ČNB by mohla projevit trochu solidarity se zbytkem národa, aby nebylo nutné tyto její náklady dotovat na úkor vyšších daní anebo nižších důchodů,“ myslí si stínový ministr financí.

MMF je v případě bankrotu privilegovaný věřitel

Zároveň zdůrazňuje, že ČNB nemůže o své peníze přijít. „MMF je možné kritizovat za řadu věcí, ale ne za neschopnost vymáhat své pohledávky. I pokud by některá z jižních zemí zbankrotovala, tak MMF je privilegovaný věřitel, který dostane své peníze jako první a celé,“ vysvětluje Mládek s tím, že dlouhodobým cílem ČR je být v jádru EU, využívat evropský ekonomický prostor pro své exporty, a to i v případě, že by se projekt euro nepovedl a z toho strategického hlediska není požadovaný náklad zas tak vysoký.

Dokonce kdyby ČNB projevila trochu vstřícnosti, tak by mohl být z hlediska daňových poplatníků dokonce nulový. „Z výše uvedeného je zřejmé, že požadovaná finanční operace není žádným dramatickým břemenem a ti, kteří jej kritizují, by měli přiznat, že nechtějí být v EU, a také sdělit, jaká pak bude jejich hospodářská strategie,“ vyzývá Mládek odpůrce půjčky k odpovědi.