„Já myslím, že se vyčerpal model, který se tu ujal po roce 1989, ale nemyslím si, že to nutně znamená soumrak politických stran. Spíš se systém přeskupuje a vznikají nové formy participace. Bez stran to nejde. Nakonec zde musí být nějaká struktura, která dokáže formulovat určité názory a prosazovat je. Na to občanská společnost nemá dost sil. Nicméně její vliv a moc roste,“ konstatoval Pehe.

Cesta správným směrem?

Politolog Ladislav Mrklas soudí, že politické strany a občanská společnost k sobě patří. „Politické strany dokonce mají z občanské společnosti vyrůstat. Oboje k demokracii patří. Rozhodování je ale nutně na politických stranách, protože jen ony mají legitimitu své voliče zastupovat,“ upozorňuje Mrklas.

Zmínil i módní fenomén stran „na jedno použití“, které si získávají popularitu. „Problém je v tom, že tyto nové subjekty jsou ještě méně čitelné než ty staré. Takže je velká otázka, jestli tohle je cesta správným směrem. Strany na jedno použití, strany podnikatelského typu se ale objevují i na Západě,“ dodal.

Podle Peheho i tyto netradiční strany a hnutí musejí postupně vybudovat klasickou strukturu, jinak nepřežijí. „Ony sice do politiky nevstupují jako strany, ale stejně se pak musejí institucionalizovat. Některé to přežijí, jiné ne. Musí existovat jistý vnitrostranický mechanismus, který umožňuje, aby se názory ve straně nejen formovaly, ale i legitimizovaly. Pokud má nejasnou strukturu, je amorfní, je nejasné, jak názory vznikají, tak je to velký problém,“ uvedl.