Čmakal v pořadu zmínil, že v paměti mu už navždy utkví silo, které jako jediné v bejrútském přístavu explozi alespoň zčásti přečkalo. Torzo stavby, jež je československého původu, pak připodobnil k Průmyslovému paláci od českého architekta Jana Letzela v Hirošimě.

Komunikace s libanonskou armádou, dle jeho slov, byla zdlouhavější, kvůli nutnosti rozdělení pozic pro několik zahraničních týmů a kvůli koordinaci.

Moderátorka Jana Peroutková se záchranáře též ptala na uprchlíky. „Také jsem četla, že pro vás bylo těžké pozorovat tu bezmoc syrských a palestinských uprchlíků. Můžete nějakou takovou situaci popsat?“ tázala se. To ovšem vedoucí USAR týmu odmítl. „Se syrskými nebo s palestinskými uprchlíky jsme se my nesetkali,“ řekl Čmakal moderátorce, s tím, že čeští záchranáři pracovali ve zničeném přístavu, do něhož nemělo civilní obyvatelstvo přístup.

Český tým dostal sektor, kde se podle informací armády neměl nikdo pohřešovat, to měl tým potvrdit, aby se záchranné práce ostatních týmů mohly posunout k dalším místům. Čmakalův tým informaci, že se nikdo na daném místě nenachází, potvrdil.

Mise byla pro zúčastněné dle něho „odměněním“, jelikož nasazení týmu pomohlo s mezinárodní certifikací o schopnosti složky, která se musí postupovat každých pět let.

Čmakal se naposledy zahraniční záchranné mise účastnil v roce 2015 v Nepálu, tehdy ovšem po zemětřesení čeští záchranáři pomáhali na místě až měsíc.