Modlitba za mír a svět bez jaderných zbraní. Proběhla v ATOM muzeu

29.11.2018 20:45 | Zprávy

REPORTÁŽ Modlitba za mír a za nepoužití jaderných zbraní. Bývalé skladiště sovětských jaderných raket, zapovězené místo v bývalém vojenském prostoru v Brdech nedaleko Míšova na hranici jižního Plzeňska a Příbramska, o kterém nevěděli ani nejvyšší českoslovenští komunističtí vůdci včetně generality, dnes ATOM muzeum, bylo svědkem nevídané události. Vysocí církevní představitelé žehnali objektu, aby byl místem poučení a vzdělání pro další generace. Nadaci Železná Opona se podařilo zachránit rovněž unikátní vybavení, které se dále rozšiřuje o další prvky z celého světa. ParlamentníListy.cz zjišťovaly, proč se nejen zde říká, že se USA staly první a hlavní obětí svého vynálezu.

Modlitba za mír a svět bez jaderných zbraní. Proběhla v ATOM muzeu
Foto: Václav Fiala
Popisek: Modlitba za mír v ATOMmuzeu

V nedávné době zde přibyla maketa atomové miny, o čemž ParlamentníListy.cz rovněž informovaly. Neuvěřitelným paradoxem bylo občerstvení na této akci, kde nechyběly pravé ruské vodky: Stoličnaja i Ruský standard…

Motlitba za Zemi

Biskup Karel Herbst v zastoupení nemocného kardinála Duky v bunkru uvedl: „Poděkoval bych dobrému Pánu Bohu, aby lidé nikdy ta tlačítka nezmáčkli a aby celá zeměkoule nebyla poznamenána takovým strašným neštěstím.“ Poté pronesl modlitbu, kterou měl připravenu kardinál Duka, ve které mj. zdůraznil, aby se chránila důstojnost každého člověka bez rozdílu,

Bývalý plzeňský biskup František Radkovský sdělil početnému auditoriu: „Byla vypovězena smlouva o raketách krátkého doletu, které samozřejmě mohou nést i jaderné hlavice. To je nové ohrožení.“ Smlouva, která byla vypovězena, je už prý překonaná, ale do té doby, než se uzavře jiná, „se může něco stát“. „Měli bychom se modlit za to, aby se nic zlého nestalo. Nejenom mezi Spojenými státy a NATO a Ruskem, ale i to, co je v Severní Koreji nebo jinde na jiných místech – třeba Írán. Místa, která mají jaderné hlavice nebo o ně usilují, aby je nikdy nepoužila proti druhým. Protože by to byla obrovská tragédie. „Když jsem se dostal tehdy do Západního Německa a viděl jsem, jaký z nás měli tehdy strach, a když to tady kolem vidím… rozhlédl se kolem... tak to nebylo nic náhodného, ale reálný strach. Díky Bohu, že to takto dopadlo a modleme se, ať to nikdy nedopadne špatně.“

„Světová zdravotnická organizace kdysi zveřejnila, že jaderné testy mají na svědomí 60 milionů lidí, kteří měli nebo mají nemoc z ozáření,“ uvedl ve svém vystoupení ředitel a duchovní otec Nadace Železná Opona Václav Vítovec. Připomněl přítomným největší jaderný test v historii lidstva – Car bombu, která měla 57 megatun, byla použita u severního pólu a rozbila území o průměru 280 kilometrů. „Tlaková vlna obletěla třikrát zeměkouli a na severní polokouli vypadlo jakékoliv spojení – krátce potom se Sověti s Američany dohodli, že takové bomby nemohou testovat. Jenom ohnivá koule měla průměr 10 kilometrů, padalo to na padáku, zařízení vážilo 26 tun a padalo to několik minut, aby letadlo stačilo uletět 42 kilometrů od epicentra výbuchu. Padák měl 1600 metrů čtverečních,“ šokoval přítomné Vítovec.

K čemu a proč

„Jezdí sem lidé z celého světa, z USA, Austrálie, Japonska, Ruska,“ uvedl Vítovec pro ParlamentníListy.cz. „Jezdí sem veteráni, bývalí vojáci, dokonce i mateřské školy, kdy ty učitelky tvrdí, že v těch dětech něco zůstane. Podobné muzeum skladu jaderné munice ve světě neexistuje. O něco podobného se pokoušejí Poláci, jinak nikde nic není. Protože buď sklady byly zlikvidovány krátce po pádu železné opony, nebo dosud slouží svému účelu. Dnes jaderné zbraně v Evropě jsou jen v Rusku, Německu, Belgii, Holandsku a v Itálii, takže paradoxně u našich partnerů v NATO. A moje jediná otázka je: Proti komu ty zbraně jsou? Odpověď je, že to je proti nikomu. Je to hraní s mocí.“ Celkem bylo na planetě od 16. července 1945, kdy v poušti v Novém Mexiku Američané prvně vyzkoušeli první plutoniovou implosivní pumu, uskutečněno 2 056 testů jaderných zbraní, z toho 572 na povrchu planety. „Hirošima a Nagasaki patřily svojí destrukční silou k nejmenším a nejméně ničivým. Naprostá většina testů byla udělána i s tisícinásobnou destrukční silou.“

„Na provoz muzea nikdo nepřispívá, jsem jediným zakladatelem nadace a nechci, aby to stát dotoval,“ říká hrdě Vítovec. „Protože když kolem sebe vidím, jak se s těmi dotacemi manipuluje a postrádají smysl, tak předpokládám, až se muzeum podaří převést do nadace, pak by rozvoj muzea měl být výhradně z vlastních peněz. Od lidí, kteří díky tomu, že padla železná opona, zbohatli a mají hodně peněz a mohou investovat nějakou částku do varování budoucím generacím, včetně svých dětí,“ dodal. 

Raketami za mír?

Lidstvo se podle Václava Vítovce nikdy do projektu Manhattan a výroby vojenských aplikací jaderné energie nemělo pustit. „To byla jedna z nejhlubších chyb. Paradoxně USA, které tento projekt financovaly a vytvořily atomovou bombu, se staly její největší obětí. Protože Spojené státy do doby neexistence jaderných zbraní byly absolutně nedotknutelné. Dnes jsou raketami zcela standardně dotknutelné. To je první paradox. A za druhé, biliony, které se investovaly na vývoj, skladování a provozování jaderných zbraní, by se nechaly využít jiným způsobem. Myslím, že by se mělo dát moratorium na jejich rozšiřování. Vzpomenu si, co se mohlo stát v Reykjavíku, když tam byl Michail Gorbačov s prezidentem Reaganem – bylo to „o chlup“ a byli by se domluvili na likvidaci jaderných zbraní. To by byl moment světové historie. Paradox železné logiky je, že mnozí generálové tvrdí, že díky jaderným zbraním není válka. Já říkám – pěkně děkuju, to se lidstvo není schopné normálně domluvit a udělat smlouvy mezi Východem a Západem?“ zakončil ředitel Nadace Železná Opona Václav Vítovec své představení unikátního muzea skrytého v brdských lesích.

Jeden z exponátů: cvičná jaderná mina. Foto: Václav Fiala

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČT vypnula primátora, který mluvil o Ukrajincích. On však nemlčí

7:43 ČT vypnula primátora, který mluvil o Ukrajincích. On však nemlčí

Česká televize hostila přes videomost plzeňského primátora Romana Zarzyckého. Měl se vyjadřovat ke z…