Na stránkách konzervativního portálu Info.cz vyšel článek o výsledcích slovenských voleb, příčinách těch výsledků a o možném poučení, například pro parlamentní volby v České republice. Ty se budou v řádném termínu konat již na podzim příštího roku. Na začátku článku redaktor Vratislav Dostál napsal, že to byl právě Igor Matovič, který dokázal to, co nedokázal liberální proud slovenské politiky. Tím měl na mysli, že kampaň jeho strany OĽaNO zabrala především na nevoliče a prvovoliče. „Druhým klíčovým předpokladem byla jeho schopnost oslovit voliče obou táborů, tedy jak ty, kteří dříve volili některou z koaličních stran, tak voliče opozičních formací,“ dodal.
Bývalé strany vládní koalice, tedy Smer, SNS a Most-Híd, měly dle Infa přijít o necelých dvacet procentních bodů oproti volbám v roce 2016. „Oproti tomu liberální střed spolu s konzervativci či neoliberální pravicí – jakkoli jde o nesourodou směs politických stran, které mnohdy spojoval jen společný pobyt v opozici – posílil jen o nějaké tři procentní body,“ psalo se dále. Klíčové však mělo být to, že necelých sedm procent hlasů opozici propadlo – šlo o koalici PS/Spolu. V tom má pak spočívat právě třetí klíčové poučení.
Prý za to mohl, alespoň ve zjednodušeném pohledu, exprezident Kiska, který se jen tak tak do parlamentu dostal, avšak kvůli tomu se měly tříštit liberální hlasy, díky čemuž chybělo koalici PS/Spolu ani ne tisíc hlasů. Kiska (a jeho strana Za ľudí) navíc nebyl schopen na sebe nasát hlasy voličů z opačného tábora.
Kdo měl tedy výrazně posílit, tak to bylo OĽaNO a jeho tvář, Igor Matovič. Ten získal navíc čtrnáct procentních bodů. „Vítězi slovenských parlamentních voleb se podařilo oslovit takřka všechny voliče jednotlivých politických subjektů, které se zúčastnily voleb v roce 2016,“ řekl v rozhovoru pro Info.cz politolog Michal Mislovič, jenž pracuje ve slovenské agentuře Median.
To nebyla prý ta primární věc, která rozhodla Matovičův úspěch. „V největší míře OĽaNO oslovilo ty voliče, kteří se v roce 2016 voleb nezúčastnili, a zároveň ty, kterým tehdy ještě nebylo osmnáct, a nedisponovali tudíž volebním právem,“ dodal Mislovič. Na tuto skutečnost však prý upozorňoval sám vítěz voleb v různých rozhovorech.
„Pokud jde o ty, kteří se voleb v roce 2016 zúčastnili, OĽaNO nejčastěji oslovovalo voliče opozičních subjektů, Sme Rodina, SaS, SIEŤ, KDH, ale i voliče regionální politické strany Most-Híd,“ pokračoval ve výkladu Mislovič. Dle něho se navíc Matovičovi podařilo oslovit voliče Smeru či kotlebovská ĽSNS. „Je však potřeba dodat, že voliče těchto dvou stran podle našich dat OĽaNO neoslovovalo takovým způsobem jako výše zmíněné formace,“ upozornil pracovník Medianu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle