V televizním pořadu Máte slovo se ve čtvrtek probíral problém nošení muslimských šátků ve školách a na úřadech. Podle ombudsmanky Anny Šabatové je totiž zákaz nošení šátků protiústavní. S tím ale mnozí Češi nesouzní. Šátky jsou znakem toho, že má žena nižší hodnotu než muž, tvrdí odpůrci islámu.

„Je šátek neškodným náboženským symbolem nebo znakem nebezpečné politiky a podřadného postavení žen, jak tvrdí kritici?“ položila moderátorka Michaela Jílková dotaz. Na to jí pak odpovídali poslanec za KSČM Pavel Kováčik, senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), Václav Janoušek z Institutu mezikulturních studií, ředitel Muslimské unie v ČR Muhamed Abbas, religionista, teolog a filozof Ivan Odilo Štampach a Beatrice Radosa, jež před lety konvertovala k islámu, ale měla špatné zkušenosti, takže nakonec toto náboženství opustila.

Radosa, stejně tak jako další odpůrci šátků, měla ve studiu ČT jasný argument: Nošení hidžábu ve školách je podle nich proti školnímu řádu. S tím ovšem nesouhlasil ředitel Muslimské obce v ČR Muhamed Abbas.

„V Ústavě jsou zaručena lidská práva, předpisy ve školách jsou proti zákonu," poznamenal v ČT například Abbas. Za pravdu mu v tu chvíli dal i poslanec za KSČM Pavel Kováčik. „Pokud respektují zákony, nemám se šátky problém a nijak mě nepohoršují," řekl Kováčik s tím, že třeba na úřadech by neměla být víra úředníků vidět, ať už jde o šátky nebo kříže.

Části diváků přítomných ve studiu se ale jejich vyjádření moc nelíbila.

Muslim: V televizi nikdy není moc času

„Problém je při takovém televizním pořadu v tom, že není čas tam něco více říci, něco více dovysvětlit. Proto i ty mé odpovědi v pořadu byly jen letmé odpovědi,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz den po svém televizním vystoupení Abbas.

„Každý člověk má jiný názor na mnoho věcí, já jsem ale dosud nenašel žádnou zpětnou vazbu, ani komentáře k tomuto pořadu, hledal jsem je třeba na Facebooku,“ postěžoval si zároveň. Prý o komunikaci s českou společností velmi stojí.

„Já jsem původně ze Súdánu, ale žiji v ČR již 26 let. Můj otec sem totiž kdysi přijel pracovat na velvyslanectví, jel jsem s ním, studoval jsem v ČR a dnes tady podnikám. Dokonce jsem se v Čechách i oženil - manželka se narodila na Moravě,“ svěřil se Abbas.

Prý se ale nikdy nestalo to, že by někdo z rodiny jeho manželky pojal k němu nedůvěru třeba v tom smyslu, že by svou manželku unesl zpátky do Súdánu a že by ji už její rodina nikdy neviděla.

Nebáli se, že bych jim dceru unesl

„Mám štěstí, že jak její matka, tak i otec mají ke mně dobrý vztah a důvěru. Spíše má manželka chtěla, abychom jeli do Súdánu. Já jsem ale tady musel zůstat kvůli práci,“ zdůraznil a dovysvětlil:

„V Súdánu třeba nemusím platit nájem, otec tam má totiž velký dům – on tady byl velvyslanec, diplomat, takže v Súdánu bych žil určitě jednodušeji. Tady člověk bojuje, aby žil a zaplatil vše, co je potřebné. Víte, tady se o našem náboženství ví velmi málo. Člověk může sice prezentovat nějaký názor, ale ten je pak médii vytržen z kontextu a lidé tomu poté logicky nerozumí. Názory třeba pana Konvičky, nebo paní Radosy, kteří se mnou včera v tom pořadu také vystupovali, někdy byly vytržené z kontextu."

Podle něj ale přesto pořad Máte slovo ukázal, že mají mnozí lidé v Česku ten názor, že je islám netolerantní, ale ve skutečnosti tu netoleranci ukazují oni sami.

V naší víře je tolerance, ale mnozí si myslí opak

„Víte, jsou lidi, kteří to berou tak, že podle sebe soudím tebe, takže když jsem já netolerantní, tak ty budeš také, to ale není pravda,“ obhajoval své náboženství Abbas. Za ta léta, co v Evropě žije, ovšem prý zjistil, že je tady zkušenost s islámem za několik posledních set let taková, že jde prý o netolerantní náboženství. „Právě proto si hodně lidí nedokáže představit, že by mohla být v naší víře i tolerance,“ řekl k tomu.

„Pan Konvička i paní Radosa se navíc svými názory veřejně chlubí na webových stránkách. My jsme také měli kdysi webové stránky, které se jmenovaly Muslimské listy, ale ty jsme po 11. září zrušili. V té době jsem totiž dostával pravidelně e-maily, kde stálo: Vrať se domů!“

Podle Abbase dokonce některá evropská média dělají propagandu pro války a obviňují z nich muslimy, tvrdí třeba, že nejsou dobří lidé. „Pokud se ale taková atmosféra vytváří, to je něco nedobrého. Ovšem na druhou stranu jsem si nevšiml, že by to bylo něco, co by by bylo ve zdejší - české - společnosti zakořeněno. Podle mého soudu nám lidé spíše nerozumějí. Slyší o válkách, slyší o terorismu, ale vzpomínáte si na nějaké teroristické akce, které by se odehrály v České republice za posledních třicet let?“ otázal se Abbas vzápětí.

ParlamentníListy.cz také zajímalo, zda opravdu se běžně v muslimských zemích děje, že tam má žena před soudem poloviční výpovědní hodnotu. To totiž v Máte slovo konstatovala exmuslimka Beatrice Radosa. „Muslimská žena má poloviční výpovědní hodnotu před soudem,“ řekla Radosa s tím, že právě šátek (hidžáb) pro ženu v těchto zemích všeobecně deklaruje podřízenou pozici.

Ony berou látky proti bolesti

„Ta věc má souvislosti. Rozdíly jsou mezi fungováním mozku, což je vědecky podloženo. Žena porodí a poté vychová dítě, a proto je zařízena trochu jinak než muž. Její výpověď není méně hodnotná,“ reagoval ovšem už mimo pořad Abbas s tím, že žena může mít období, kdy není její psychika vyrovnaná, což je třeba v období menstruace.

„Takto to je obecně dané i v Súdánu, že když se něco stane, tak je třeba svědectví buď dvou mužů, nebo muže a dvou žen, tedy namísto jednoho muže dvou žen. My tomu ale rozumíme tak, že během menstruace žena požívá nějaké látky, které jí pomáhají zmírnit bolest, a to pak také podporuje zapomnětlivost. Je to spojené v koránu s tím, že pokud by jedna žena zapomněla, tak jí může druhá žena připomenout. Tato věc ale v žádném případě nesnižuje postavení ženy. Žena nemá v tom případě poloviční hodnotu, ale jde o to, že žena prožívá oproti muži někdy výjimečný stav, který pak zohledňuje soud,“ poznamenal k tomu Abbas a zdůraznil, že jde vlastně o ochranu ženy.

„Právě toto období menstruace u ženy práva jiných zemí nezohledňují. Když jsou třeba modlitby, tak se ženy v té době, kdy mají menstruaci, také nemusejí modlit, nebo se modlí méně než muži. Když držíme půst, tak ony to nemusí v ty ´své dny´ dodržovat. Muži, co jsou ženatí, tak ví, že žena v době menstruace má specifický stav. Všechno je tedy spíše pochopením pro ženu, ovšem v českých měřítkách to je bráno jako něco špatného. Když je válka, tak je u nás, v muslimských zemích, zákaz zabíjet ženy a děti a staré lidi, ale v jiných válkách, které v Evropě byly, přitom nic takového neexistovalo,“ doplnil k tomu.

To, že jsou ženy v muslimských zemích běžně zahalené celé, je podle něj také pochopitelné. Není to prý tak, že by žena byla majetkem manžela a tudíž by se nemohla na veřejnosti ukázat v krásném a slušivém oděvu a v hezkém a moderním účesu. „Co se stane, když je žena odhalená?“ otázal se k tomu Abbas řečnicky. Podle něj jde o to, že to u mužů vyvolává sexuální puzení. „A proto zahalení chrání ženu, chrání ji od nějakého násilí, nebo od toho, aby byl na ní spáchán trestný a násilný čin, což se může stát ve společnosti velkého počtu mužů, kteří nejsou ženatí a jsou pak vystavení svodům,“ vysvětlil Súdánec.

„Má manželka tady v Čechách také chodí zahalená,“ přiznal. „Ale zahalování přece existovalo i v křesťanství, bylo to zmiňováno i v bibli,“ dodal.

Obřízka se mi nelíbí