Kerber také vysvětlil, proč se pod tlakem migrační vlny chovají Němci úplně jinak než většina ostatních Evropanů. Podle něj se německá společnost za posledních dvacet až třicet let silně proměnila. „Jako sousedé Německa byste ve vlastním zájmu měli pochopit, jak moc. Nejen mladí lidé, ale většina německé společnosti se snaží být co nejotevřenější. Chtějí vypadat před ostatními jako vlídní a vstřícní. Jsem přesvědčen, že většina společnosti je připravena na to, že se Německo stane zemí přistěhovalců,“ uvedl Kerber.

• Celý rozhovor v týdeníku Echo, ukázka ZDE

Přiznal přitom, že jsou značné rozdíly mezi východem a západem Německa. V Mnichově, Frankfurtu, Hamburku nebo Düsseldorfu, kde žije hodně vzdělaných lidí, je většina ochotna přijímat přistěhovalce. Považují za součást své identity, že jsou vstřícní a otevření. Nemají existenční problémy, žije se jim dobře. Naproti tomu na východě Německa – kromě Berlína – se lidem tak dobře nežije, a navíc nemají s přistěhovalci osobní zkušenost, jsou podstatně méně otevření je přijímat.

Upozornil také, že Evropská komise nikdy nepromarní příležitost, aby si rozšířila kompetence. „A Němci tak získali dojem, že prosadí svou otevřenost k přistěhovalcům přes Brusel. Jistě dojde brzy řeč na to, že potřebujeme evropského superkomisaře pro migraci, který připraví jednotná evropská pravidla. A bude říkat: čtyřicet tisíc přistěhovalců si vezme tato země, dvacet tisíc tato,“ varoval Kerber s tím, že něco takového je „těžký omyl“, protože každá země má právo chránit své hranice.

Často se uvádí, že velkou roli v německé vstřícnosti k uprchlíkům hraje stárnutí německé společnosti. Podle Kerbera to ale není hlavní motiv. „Dalším motivem velké vstřícnosti je ale určitě snaha vylepšit si svůj špatný obraz z řecké krize,“ myslí si. Podle něj jde ale o velmi cynický přístup. „Určitě je to silná motivace u Angely Merkelové. Snaží se kamuflovat vlastní chyby. Ona byla pět let zodpovědná za všechny ty rádoby záchranné programy pro Řecko,“ prohlásil. Na otázku, zda právě tohle je hlavní důvod velké vstřícnosti Merkelové k migrantům, Kerbel odpověděl: „Jsem o tom přesvědčen. Ona je extrémně studená a kalkulující osobnost,“ uvedl s tím, že Merkelovou zná osobně, a to velmi dobře: „Když jí řeknete, že někde vybuchla atomová bomba, zůstane ledově klidná. Vůbec se jí to nedotkne. Představa, jak se dnes dojímá nad uprchlickými rodinami, je až kýčovitá. Vůbec nedává najevo emoce. Nikdy. Její projevy emocí jsou velmi povrchní. Do politiky je to výborná vlastnost. Proto tak často bez problémů obrací.“