„NATO prochází kvůli Turecku nebývalou krizí,“ uvedl František Šulc, bezpečnostní analytik a někdejší šéf kanceláře ministra obrany pro server Aktuálně.cz. Bohužel nešlo o jediná varovná slova, která na adresu Turecka ve vztahu k NATO padla.

„Recep Tayyip Erdogan, prezident jednoho z vlivných členů NATO, nalézá najednou blízkého spojence v Rusku. A to už je, vzhledem k okupaci Krymu a válce na Ukrajině, za hranou přijatelného,“ dodal bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Erdogan by teď měl partnery v NATO přesvědčit, že i přes vnitropolitické turbulence a sbližování s Ruskem zůstává Turecko strategickým spojencem dalších členů Aliance.

„Zelenáči“ představují problém

Bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby a dlouholetý generální konzul v Turecku František Štěpánek v urovnání vztahů nevěří. V Turecku se dnes dějí věci, které jsou natolik v rozporu s principy, na nichž stojí západní státy, že prakticky nepůjde udržet nezbytnou vzájemnou hladinu důvěry. Nelze proto vyloučit, že Turecko z NATO odejde nebo bude vyloučeno. „Takže si umím docela dobře představit, že tato smlouva bude Turecku vypovězena – jakkoliv by to bylo složité a s podobným procesem nepočítá ani tento zakládající dokument NATO,“ doplňuje Štěpánek.

Bezpečnostní analytik Lukáš Visingr upozornil, že elita turecké armády studovala na Západě, což byla výhoda v čase normálních vztahů s USA a dalšími partnery, ale dnes toto vzdělání činí z této armádní elity v očích prezidenta Erdogana podezřelou skupinu. Do vedení armády se tak dostávají nové tváře – k Erdoganovi loajální – a to může být problém. Mladší důstojníci totiž nemají dostatek zkušeností a kvůli tomu mohou ve vypjatých okamžicích zareagovat zbrkle. Ať už jde o operace proti Kurdům, nebo dalším jednotkám v Sýrii, „zelenáčství“ rozhodně nepomáhá ke snížení napětí.

Celý text najdete zde

Jiří Šedivý nabízí recept na vyřešení dnešní zapeklité situace. Členské státy NATO by měly jasně říci, co si o situaci v Turecku myslí, co se od této země požaduje, pokud chce i nadále zůstat členem Aliance, a co se stane, pokud Turecko nebude postupovat ve shodě se svými dosavadními spojenci. Za časů amerického prezidenta Ronalda Reagana to ještě šlo.

„Zato dnes si spojenci v NATO vzájemně lžou a běžně už i do vlastní kapsy, jak jsou úspěšní a jak jde vše tak, jak má. Když některý stát nechce dávat na společnou obranu potřebné prostředky, ale paradoxně bazíruje na tom, aby ho spojenci v nouzi chránili, nemá tento černý pasažér v Alianci co pohledávat,“ upozorňuje Šedivý.