Nejméně sedm osob na Krymu nuceně zmizelo nebo se pohřešuje od května 2014, včetně dvou, které jsou nezvěstné od 27. září. Tři z nich jsou krymští Tataři a dva další proukrajinští aktivisté. Krymští Tataři obecně vzato otevřeně oponují ruské anexi Krymu provedené v březnu. Další dva krymští Tataři, kteří zřejmě nemají politické vazby, zmizeli v nedávných dnech. Oběšené tělo jednoho z nich bylo nalezeno 6. října.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch chce, aby úřady na Krymu tyto případy neprodleně a důkladně vyšetřily a také, aby lidé s nimi spojení byli povoláni k odpovědnosti.

„Mizení na Krymu přispívá k atmosféře strachu a nepřátelství postihující každého, kdo je proukrajinský, včetně krymských Tatarů," citují Britské listy Julii Gorbunovovou, výzkumnici pro Evropu a Střední Asii při Human Rights Watch. „Je třeba, aby faktické úřady vyšetřily všechny potenciální verze těchto zmizení, včetně toho, zda za nimi nestojí polovojenské skupiny a ruské bezpečnostní síly."

Krymští Tataři jsou pod tlakem

Podle serveru organizace na ochranu lidských práv HRW v posledních šesti měsících faktické úřady trvale zvyšovaly tlak na některé členy krymsko-tatarské komunity. Úřady prý vydaly několik varování Medžlisu, orgánu zastupujícímu krymské Tatary ve vztazích se státem a mezinárodním společenstvím, kvůli tomu, co nazývají „extremistickými" aktivitami, včetně vyvěšení ukrajinské vlajky v sídle Medžlisu.

Úřady údajně také hrozily rozpuštěním Medžlisu a v září prohledaly a zapečetily jeho sídlo. Bývalým i současným představitelům Medžlisu zakázaly vstup na Krym na pět let. V srpnu a září úřady provedly desítky dotěrných prohlídek v mešitách, školách, soukromých domech krymských Tatarů, přičemž tvrdí, že hledají zbraně, drogy a „zakázanou literaturu".

HRW podrobně zdokumentovala řadu případů, kdy zmizeli buďto krymští Tataři nebo proukrajinské osobnosti. Dokládá to mnoha svědeckými výpověďmi na svém webu.

Více najdete ZDE.

Úřady musejí zjistit, co se těmi lidmi stalo

HRW už v minulosti zdokumentovala další případy zneužívání ze strany opolčeneckých a polovojenských skupin na Krymu, včetně útoků a únosů proukrajinských aktivistů. HRW na základě svých zjištění proto považuje za žádoucí, aby krymské úřady odzbrojily a rozpustily tyto jednotky a vyšetřit ty, kdo nesou zodpovědnost za případy zneužívání. HRW v březnu doložila nucená zmizení sedmi osob na Krymu; šest jich bylo nakonec propuštěno, ale tělo jednoho z nich, krymského Tatara z oblasti Simferopolu, bylo třináct dnů po únosu nalezeno se stopami násilné smrti.

„Úřady musejí zjistit, co se s těmito lidmi stalo," říká Gorbunovová. „Jak jedna osoba po druhé mizí z dohledu bez jakéhokoliv zjištění těchto případů, vysílá se signál osobám za to zodpovědným, že mohou dál beztrestně pokračovat."