Jak uvádí Neslen, tři tisíce vyhořelých palivových článků v kovových sudech se nachází na dvoře v blízkosti oplocení celého komplexu, který se řadí k největším v Evropě. Záporožská jaderná elektrárna přitom stojí pouhých 200 kilometrů od bojové linie. „Je šokující, že se vyhořelé palivo skladuje jen tak pod širým nebem. Bezpečnostní opatření jsou absolutně nedostatečná. Obzvlášť, když si uvědomíme, jak blízko odtud se střílí. Nic takového jsem nikdy neviděla,“ cituje Neslen mluvčí organizace Přátelé země Patricii Lorenzovou.

Dle Neslenových zjištění se místní obyvatelé obávají možných důsledků, které by mohlo přinést případné rozšíření konfliktu do blízkého okolí elektrárny. Všichni přitom myslí na třicet let starou jadernou katastrofu v Černobylu. „Lidé mají strach, protože bojová linie je poměrně blízko. Jestliže chce Putin propojit Rusko s Krymem, musí ovládnout Mariupol. Ruské jednotky jsou blízko, a kdyby vystřelili raketu sem k nám, mohli by elektrárnu snadno zasáhnout,“ říká bývalý policista a nyní ekolog Vasilij Ivanovič. Ukrajinským vojákům se sice před rokem podařilo u přístavního města ofenzivu separatistů zastavit, ale na začátku tohoto měsíce zde byli dva z nich zraněni při vzájemném ostřelování.

„Rusové používají celou řadu různých raketových systémů, které nejsou zcela přesné. Často se ani příliš nestarají o to, kam po vystřelení dopadnou. Záporožská jaderná elektrárna může být sama o sobě použita jako obranný val pro ustupující ukrajinské vojáky. Pokud se boje dostanou až k elektrárně, bezpochyby hrozí obrovská přírodní katastrofa,“ podotýká Gustav Gressel z Evropské rady pro zahraniční věci. Ukrajinské úřady však tvrdí, že vše podléhá vysokému stupni bezpečnostní ochrany. Pokud by se boje přiblížily, existují údajně plány na uzavření přístupových cest a nasazení dalších vojáků. Předseda Státního jaderného regulačního inspektorátu Ukrajiny Sergej Božko však připouští, že za současné napjaté situace nelze jaderné zařízení před možným útokem zcela ochránit. „Snad jedině, kdybychom jej poslali na Mars,“ glosuje s nadsázkou.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Záporožská jaderná elektrárna jinak patří k moderním zařízením a byla postavena podle americké specifikace. Dle testování by měla být připravena i na teroristický útok. „Laboratorní testy probíhaly i se zřetelem na náraz letadla. V každém případě se počítalo s odlišným způsobem skladování jaderného paliva. Je zapotřebí postavit nové skladovací prostory a sudy přesunout do něj. Pokud zůstanou venku, samozřejmě žádnému útoku neodolají,“ vyjádřil se pro Guardian profesor specializující se na manipulaci s radioaktivním odpadem z University of Sheffield Neil Hyatt. Přední jaderný specialista z think tanku Chatham House Antony Froggatt zase konstatuje, že optimální ochranu nabízí sekundární systém zabezpečení. „V opačném případě je riziko úniku radioaktivního materiálu vyšší,“ říká Froggatt.

Podle ukrajinského experta na jadernou energii Nikolaje Steinberga by však vyžadovalo zprovoznění tohoto systému značné finanční prostředky. „Myslím, že něco takového není nutné,“ vyjádřil se Steinberg pro Guardian. Šéf bezpečnosti Záporožské jaderné elektrárny Sergej Šegin tvrdí, že byla přijata veškerá bezpečnostní opatření. „Víme o slabých místech elektrárny. Jistě existují, ale nemyslím si, že by něčemu prospělo, kdybychom je zveřejnili.“ Obavy nicméně vzrůstají i mezi 770 000 obyvateli města. Většina z nich podle Neslena její provoz podporují, ale zároveň se obávají o životní prostředí a možného úniku radiace.

Podíl elektřiny zajišťovaný jadernou energií v loňském roce v důsledku nejistých dodávek plynu z Ruska vzrostl přibližně o 10 %. Dodávky uhlí z východní Ukrajiny jsou navíc do zbytku země dodávány přes Rusko v rámci předstírání, že jde o uhlí ze zahraničí a nikoli o uhlí dodávané separatisty. „Jaderná energie je jedinou možností, jak nahradit při výrobě elektřiny uhlí a plyn, o které jsme přišli. Po zahájení války s Ruskem bylo zřejmé, že všechny další varianty jsou mimo hru,“ cituje reportér Neslen ukrajinské vládní zdroje. Více než 60 % ukrajinské elektřiny vyrábí 15 reaktorů, které nepatří k nejmodernějším. Devíti z nich uplyne životnost v nejbližších pěti letech, třem z nich končí právě v těchto měsících. Provoz většiny z nich je závislý na dodávkách obohaceného uranu z Ruska.

„Dodávky jaderného paliva jsou fakticky jedinou oblastí, kde probíhají vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem bez problémů. Je to způsobeno tím, že Ukrajina je jedním z největších ruských klientů. Jde prostě o peníze,“ shrnuje lapidárně politický analytik Roman Rukomeda. Ukrajina nicméně usiluje o dodávky jaderného paliva z americké společnosti Westinghouse a francouzské společnosti Areva. Zdroje z bezpečnostních služeb tvrdí, že Rosatom bude i nadále pro Kyjev klíčovým partnerem, ale zcela jistě přijde o svůj monopol. S oběma společnostmi již ukrajinská vláda podepsala smlouvy o zvýšení dodávek. Ukrajinci se ovšem obávají, aby chystané změny nevzbudily hněv Ruska. „Vždy hrozí riziko, že z toho Rusko učiní politickou záležitost a odmítne dodržovat smlouvy. Američané slibují, že Westinghouse může Rosatom brzy nahradit, ale může to trvat ještě jeden až dva roky,“ uvedl vládní zdroj z Kyjeva pro Guardian.  

Spojené státy podle Wikileaks od roku 2009 poskytují moderní technologie, školení i stovky milionů dolarů Ukrajině na to, aby mohla přikročit k diverzifikaci paliva. Westinghouse také lobboval u ukrajinské vlády, aby odebírala jaderná paliva minimálně do pěti svých reaktorů. V případě Záporožské jaderné elektrárny taková smlouva platí do roku 2017.