Hlavním cílem Bělobrádkovy účasti na sudetoněmeckém sjezdu je přispět k dalšímu pokroku ve smiřování mezi Čechy a sudetskými Němci, píše ČTK.

S podobným poselstvím jel na sudetoněmecký sjezd loni i Herman. „Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití,“ řekl tehdy ve svém projevu český ministr kultury.

Reakce českých politiků na Bělobrádkovu přítomnost na sjezdu se různily. Ministr zahraničí Lubomír Zoarálek (ČSSD) podotkl, že vicepremiér nejede do Augšpurku jako zástupce vlády. „Pan Bělobrádek se účastní této akce jako předseda KDU-ČSL v rámci spolupráce s partnerskou CSU, nikoliv jako zástupce vlády,“ uvedl ministr. Předseda opozičních komunistů Vojtěch Filip se proti účasti Bělobrádka důrazně ohradil. Naopak šéf hnutí STAN Petr Gazdík nebo místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek vstřícný krok Bělobrádka schvalují.

Bělobrádek na 68. sjezdu, který se uskuteční 3. a 4. června, stejně jako jeho vládní kolega přednese projev. Nebude to poprvé, co v takovém prostředí sudetské Němce osloví. Už před dvěma lety český vicepremiér poslal video se svou zdravicí, kterou tehdy sjezd přivítal potleskem.

Vztahy mezi sudetskými Němci a českou vládou se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že SL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Smířlivé kroky učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.