Ombudsman Stanislav Křeček se zamyslel nad tím, jak je to se vztahem romské menšiny a neromské většiny v Česku. První problém přitom viděl v tom, jak je vlastně romská menšina početná.

„Autor tohoto článku je si vědom, že následující otázkou vstupujeme na tenký led, ale neodolá pokušení ji položit: na co a koho se to CVVM vlastně dotazovala? K romské národnostní menšině se při sčítání lidu 2001 přihlásilo celkem 11 746 osob. Počet příslušníků tohoto etnika je však odhadován až na 300 000 osob. Byl průzkum dotazován na soužití s těmi jedenácti tisíci Romy nebo i mezi těmi, kteří jsou odhadováni? Jak byli rozpoznáni, kým, a podle čeho? Žijeme přece ve státě, který je občanský, nikoliv národnostní. Není pak tomu tak, že se rozdělování společnosti na Romy a Neromy pomáhá uměle vytvářet rasový problém?“ otázal se Křeček v textu, který se objevil na serveru Neviditelný pes a ve zkrácené formě také v komentářích deníku Právo.

Přitom se pravidelně vrací otázky, kolik čistě romských škol existuje, kolik romských dětí opustí vzdělávací systém bez toho, aby dokončily základní vzdělání. A pokud to chceme vědět, tak politická korektnost nepomáhá posbírat příslušná data.

Položil si také otázku, zda by v některém z příštích průzkumů nebylo lepší ptát se po vztahu Romů k většinové neromské společnosti.

„Jestliže několik těch, kteří se považují za představitele Romů, nařkli ministra spravedlnosti z rasismu a z bělošské nadřazenosti jen proto, že požadoval dodržování zákonů nejen od většinové, ale i od menšinové části společnosti, dočetli bychom se po takovém průzkumu asi o skutečném stavu české společnosti zajímavá čísla…“ uzavřel Křeček v narážce na protesty Romů z poslední doby.