Povstalci z afghánského Tálibánu v neděli 15. srpna zažili obrovský triumf. To, o čem snili dvacet let, se stalo skutečností. Vstoupili bez boje do hlavního města Kábulu. Během jediného týdne tak dovršil obsazení většiny země. Dvacetileté západní působení v zemi, spousta vynaložených prostředků, to vše se sesypalo v rekordně rychlém čase jako domeček z karet. V čem jsme (jako Západ) v Afghánistánu selhali? „Naprosto ve všem – v taktice, strategii, v absenci důvodů a cílů intervence, v tom, že naše přítomnost přinesla převážně negativa a zhoršení stavu v zemi – i v samotném načasování a způsobu úprku. Vidím to ale jako totální selhání zpravodajců, kteří netušili nic o plánech tálibánců na postup Afghánistánem a ti v podstatě nachytali alianční síly se spuštěnými kalhotami. Jakou roli v takové koordinované cílené dezinformační kampani hráli ‚tlumočníci‘ se můžeme jen domýšlet. Podle mne byli v ideální pozici šířit ty správné dezinformace ve správném čase,“ domnívá se poslanec Jiří Kobza (SPD). „Výsledkem celé 19leté okupace Afghánistánu je tedy sjednocený Tálibán, jeho razantní posílení ukořistěnou (nebo spíše odevzdanou), nejmodernější západní zbrojní technikou a astronomický nárůst produkce opia. Neměli jsme tam vůbec (snad kromě nemocnice na začátku) být, říkám to od začátku,“ je přesvědčen.

Byla chyba, že se Česká republika tohoto dobrodružství zúčastnila? „Ano, bezesporu. Stálo nás to jen na přímých nákladech minimálně 70 miliard korun, životy 14 zabitých českých vojáků a další veterány s trvalými zdravotními následky. Jako bonus jsme nyní, jako součást intervenčních armád zabíjejících Afghánce, i cílem krevní msty v islámském pojetí,“ vysvětluje.

Hodně se diskutovalo o tlumočnících a jejich evakuaci do České republiky. Jak vidí jejich činnost Jiří Kobza? „V jejich případě šlo o dobře placenou práci v rámci prosazování amerických zájmů, nikoli o nezištnou pomoc České republice a jejím občanům. Nic jim proto nedlužíme. My v SPD považujeme jejich import do České republiky (i s rodinami) za naprosto neodůvodněné bezpečnostní riziko pro naše občany. Vláda by měla začít prosazovat (například rozvojovou) pomoc okolním zemím, aby afghánské emigranty přijaly,“ myslí si.

„Paradoxem je, že česká vláda, která se verbálně vymezuje vůči hromadné islámské migraci do Evropy, nyní takovouto migraci sama organizuje. Převezme vláda přímou a osobní zodpovědnost za to, když některý z jejích ‚hostů‘ něco spáchá na území ČR? Pochybuji. Navíc opravdu těžko věřit tomu, že oněch 200 pasažérů tří evakuačních letů na lince Kábul–Praha byli samí tlumočníci,“ pochybuje.

„Vidím to tak, že zatímco dosud byl každý nelegální migrant Syřan, prchající před Bašárem, od nynějška bude platit, že co nelegální migrant do EU, to afghánský (nejlépe nezletilý) tlumočník. Ještě se budeme divit, kolik jich bude. Migrační neziskovky už se třesou na peníze EU na podporu afghánské emigrace,“ obává se.

V médiích jsme viděli dramatické záběry z kábulského letiště, kdy lidé se v panice snaží uprchnout ze země. Jaké procento afghánské populace to ale je? Nesvědčí rychlý postup Tálibánu o tom, že musí mít značnou podporu obyvatel země? A proč ji má? „Těžko odhadovat procenta, bývalá vláda Američanům a dalším armádám o její podpoře a všech dalších důležitých věcech lhala. Ale nejspíše jde o výraznou menšinu, z nichž podstatnou část tvoří právě lidé spojeni s padlým režimem. Já je spíše podezřívám, že Afghánci se celé věci chytli jako vítané záminky k získání statutu uprchlíka, aby se dostali do vysněné EU. A po přesídlení do EU a evropských dávkách touží téměř celý Afghánistán,“ míní Jiří Kobza. „Tálibán vysokou podporu obyvatel nepochybně má – jako autentické domácí osvobozenecké hnutí, které léta stálo v čele ozbrojeného odporu vůči cizí okupaci. Ale také jako hnutí vyznávající a prosazující tvrdou formu islámu, což není nepodstatné a v nedaleké budoucnosti to může hrát důležitou roli v regionu,“ všímá si.

Peníze EU namísto podpory migrace z Afghánistánu rozdělit Řecku, Bulharsku a Rumunsku na ostrahu hranic...

Čeká nás další velká migrační vlna podobná té syrské? „Budou se jistě pokoušet dostat se do EU, záleží mimojiné na dalším vnitřním vývoji v Afghánistánu, na chování sousedních zemí, zejména Turecka a Íránu – a ve finále na ochotě evropských zemí bránit své hranice proti nelegální masové migraci. V cestě migrantům stojí především Írán (náš přirozený spojenec v boji proti sunnitskému terorismu), který zavřel hranice s Afghánistánem, potom Turecko, které také staví zdi na hranicích s Íránem a také Řecko, které se konečně pochlapilo a začalo ostrahu hranic EU brát vážně,“ upozorňuje. „Proto bych se přikláněl peníze EU namísto podpory migrace z Afghánistánu rozdělit Řecku, Bulharsku a Rumunsku na ostrahu hranic. Pochybuji ale, že k tomu za současného zmateného vedení EU dojde,“ sděluje.

Poučila se Evropa a zareaguje proti případné migrační vlně lépe než v minulosti? Aspoň tedy EU nyní neprotestuje, když někde staví ploty... „Poučila, i když se to zatím bojí přiznat nahlas. Ploty se zatím týkají pouze Litvy a Polska, resp. Běloruska a nezapomínejme, že je to politicky motivované účelové jednání. V případě Afghánistánu naopak unijní orgány a Německo volají po velkorysosti v přijímání migrantů. Nemohu se ale zbavit dojmu, že (na štěstí) mluví k hluchým uším ve střední a východní Evropě. Důležité tedy budou reakce jednotlivých evropských států, nikoli pomatené názory Evropské komise, jakkoliv se je bude snažit prosadit. A to je docela dobrá zpráva,“ vysvětluje Jiří Kobza.