V roce 2015 prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, že nenavštíví Rusko do té doby, dokud nebude dosaženo hmatatelného úspěchu v řešení krize na Ukrajině a v Sýrii. Od té doby neuplynuly ani dva roky, situace v obou zmíněných zemích se nikterak nezlepšila, nicméně německá politička se rozhodla i za těchto podmínek dát přednost dialogu se svým protějškem Vladimirem Putinem. 

Angela Merkelová navšítívila ruského lídra Vladimira Putina v úterý 3. května v jeho letní rezidenci u břehu Černého moře ve městě Soči. Oficiálním důvodem její návštěvy byla příprava na summit G20, který se bude konat v červenci letošního roku v severoněmeckém Hamburku. 

Merkelová s Putinem hovořila o občanské válce v Sýrii, krizi na východě Ukrajiny, mezinárodním terorismu a vzájemných vztazích mezi Německem a Ruskem. 

Ještě před tím, než německá kancléřka vzlétla směrem do Soči, prohlásil její tiskový mluvčí Steffen Seibert, že „dvě problematické záležitosti stále škodí vzájemným vztahům“, jedná se o anexi poloostrova Krymu v rozporu s mezinárodním právem a destabilizaci východu Ukrajiny, za což jsou podle jeho slov odpovědné „proruské síly“. 

Seibert rovněž uvedl, že v Berlíně vzniklo podezření, že by Moskva mohla sabotovat některé body, o kterých se má jednat v červenci v Hamburku, konkrétně se jedná o otázky spojené se změnou klimatu, pomoci africkým státům a uprchlické krize. Právě s úmyslem zajistit vhodnější podmínky pro připravovaný summit G20 se Angela Merkelová rozhodla setkat s ruským lídrem v Soči ještě před jeho zahájením. 

Tiskový mluvčí ruského Kremlu Dmitrij Peskov prozradil novinářům, že Putin s Merkelovou hovořili v první řadě o vzájemných vztazích mezi Německem a Ruskem, které prý vykazují první známky uzdravení. Dále se podle Peskova jednalo převážně o situaci na Ukrajině a v Sýrii, kde v současné době neexistují žádné „konkrétní cíle“ a problémy v obou zemích se proto nedaří úspěšně řešit. 

Těžko soudit, podařilo-li se Merkelové v průběhu jednání správně interpretovat úmysl Vladimira Putina se samoprohlášenými republikami na východě Ukrajiny a režimem Bašára al-Asada v Sýrii, nicméně na tiskové konferenci po ukončení jednání přiznala, že klíčový je v této chvíli dialog.

„Minské dohody jsou v současné době na bodě mrazu. Abychom se dostali dále, musíme zajistit příměří, stažení vojenské techniky a výměnu zajatců. Zatím jsme vůbec ničeho nedosáhli, to ovšem ještě neznamená, že musíme rychle vytvářet nové plány,“ prohlásila německá kanléřka na tiskové konferenci. 

Německá kancléřka dále uvedla, že ji velmi znepokojuje posílení separatismu v DLR a LLR, což se podle jejích slov promítlo ve vyvlastnění některých tamních podniků, vytvoření ekonomické blokády, zavedení rublu a také neschopnosti Ukrajiny získat přístup k vlastním hranicím. 

Vladimir Putin některá tato tvrzení německé kancléřky obratem vyvrátil. K žádnému vyvlastnění podniků na východě Ukrajiny nedošlo. V podmínkách ekonomické blokády byla místní vláda donucena k tomu, aby zavedla režim „vnějšího řízení“ podniků, aby zaručila jejich přežití. 

„Sama ukrajinská vláda svou politikou odděluje zmíněná území od zbytku země. Petro Porošenko propásl svou šanci na realizaci minských dohod a nyní má ukrajinská elita velmi málo prostoru pro vnitropolitické manévry,“ uvedl zareagoval Putin na slova německé kancléřky. 

Co se situace v Sýrii týče, ruský prezident svou rétoriku nikterak nezměnil. „Rozhodnout o jeho osudu může jen syrský národ,“ uvedl. Merkelová se rozhodla téma režimu Sýrie nechat bez komentáře.

Merkelová se později zaměřila na situaci v Čečně, konkrétně hovořila o utlačování homosexuálů v této jihoruské republice. V této souvislosti se obrátila na prezidenta Putina s prosbou, aby využil svůj vliv a postavil se za práva sexuálních menšin v Čečně. 

Merkelová přitom nezůstala jen u sexuálních menšin, ale hovořila i o neziskových organizacích a opozičních politicích a aktivistech, kteří jsou v Rusku velmi často předmětem represivní politiky ze strany bezpečnostních orgánů.

V závěru tiskové konference se německá novinářka otázala kancléřky Merkelové, podařilo-li se jí od Vladimira Putina získat nějakou garanci toho, že se Kreml nebude vměšovat do volebního procesu v Německu, jak k tomu došlo ve Spojených státech. 

Angela Merkelová prohlásila, že nepatří k těm lidem, kteří by se něčeho takového báli. Vladimir Putin byl touto otázkou viditelně podrážděn a vybídl novinářku, aby příště slepě nepřebírala „nepotvrzená nařčení“. „Rusko se nikdy nevměšovalo v politické procesy cizích zemí. Už vůbec se to nechystáme dělat v přátelských státech, jakým je pro nás Německo,“ zdůraznil ruský lídr v závěru tiskové konference.