„Obávám se, že současné diskuse o někdejším ‚táboru‘ (nechápu proč se stále užívá pro toto zařízení termín ‚tábor‘) v Letech u Písku je pro naší současnost typická: Všechno je relativizováno, vše je podřízeno politickému záměru, pravda nebo lež jsou považovány jen za jiný názor. A zapomínáme, že některé věci nejsou jen věcí názoru, ale především faktů, které buď znám nebo neznám. Jaký mám na ně „názor“ není vůbec podstatné,“ říká na úvod zástupce ombudsmana.

Přesto bychom však měli mít podle něj na paměti, že některé události v naší historii se staly symbolem něčeho jiného, než  ve skutečnosti ve své době byly a tento symbolický význam má tedy pro dnešní dobu větší význam než historická fakta.

Lety jako Lipany: Staly se symbolem!

„‚Lipany‘ se staly symbolem nesvornosti Čechů, kteří si sami způsobili porážku, když to nedokázal nepřítel. Ačkoliv byly vlastně spíše jen dokladem zdravého rozumu té části kališnické obce, které viděla, že země již další válku nesnese a někdy je třeba zastavit i spravedlivý boj. ‚Lety‘ byly ve skutečnosti jen jeden z ‚táborů‘, tedy zařízeních, kterých bylo v tehdejším Protektorátu několik desítek.  Byly ‚koncentračním táborem‘ v tom smyslu, že se zde shromažďovali (koncentrovali) lidé, ale jistě nebyl nacistický Konzentrationslager (KL). Na našem území byly jen pobočky těchto táborů. Někteří čeští dozorci se zde chovali k vězňům nepřijatelně (první velitel tohoto zařízení byl dokonce  pro své chování odvolán), ale jistě  to nelze srovnávat s chováním  stráží SS-Totenkopfverbande v Dachau,“ vysvětluje Křeček.

Ale to vše dle něj není podstatné. Lety se podle něj stejně jako Lipany staly symbolem. „Lety se ale především  u nás  staly symbolem romského holokaustu, tedy symbolem utrpení Romů, které se – podobně jako Židy – pokoušel nacistický režim vyhladit. Jsou symbolem obludnosti, kterou si ani nedovedeme v celé jeho šíři představit. Jsou symbolem a připomenutím toho, co se již nikdy nesmí opakovat.  A jako takový symbol  si zaslouží  spíše naše mlčení než úvahy o tom zda šlo o pracovní nebo jiný  ‚tábor‘, úvahy o tehdejším  životě Cikánů u nás, nebo mudrování o tom zda vláda dala či nedala zbytečně moc peněz na výkup ‚prasečáku‘,“ uzavřel Křeček.