Hned v úvodu prozradil, že se byl podívat, jak se maďarská vláda chovala k uprchlíkům v době, kdy na jižní hranici tohoto státu mířily tisíce lidí. „Úřady tu situaci nijak neřešily. Jediné jejich angažmá bylo v tom, že tam poslali policii,“ konstatoval Berg. Dobrovolníci tak suplovali práci maďarské vlády. „Dnes v Evropě nejsme v situaci, kdy by lidé měli spát uprostřed bahna a polí,“ doplnil.

Potkal se tam s mladými i starými lidmi, kteří se vydali na cestu přes Evropu i na invalidním vozíku. A co se týče výtky, že jsou na pochodu mladí muži, je to do jisté míry pravda, ale musíme si uvědomit, že oni mají šanci cestu zvládnout. Mladí muži navíc utíkají, aby nemuseli nastoupit do Asadovy armády.

Celý rozhovor najdete zde

Pokud jde o cenu cesty, zpravidla se na ni skládají celá rodina a širší příbuzenstvo. Ačkoli tento riskantní podnik není právě nejlevnější, podle Berga nejde ani o astronomické sumy. Pašeráci v Turecku nafouknou čluny, posadí do nich desítky lidí a řeknou jim, že musejí plout asi čtyřicet minut určitým směrem, aby se ocitli u evropských břehů.

A kdo má šanci získat azyl v Německu, kam uprchlíci míří asi nejčastěji? „Je tam jistá část, která právo na azyl nemá, to jsou lidé z jižního Balkánu, z Albánie, z Kosova, tam mají žadatelé šanci asi jedno až dvě procenta, že azyl v Německu dostanou. Německá vláda v těchto zemích tiskne inzeráty, kde píše, že nemá smysl se pokoušet o cestu,“ pokračoval Berg. Azyl může dostat člověk ze země, kde se válčí, ale pomoc si zaslouží i lidé, v jejichž zemi panuje dlouhodobá neúroda, např. kvůli suchu, protože v takovém případě nelze říci, že by jen šli za lepším. I oni se vydávají na cestu o přežití.

Evropa musí spolupracovat, i Vsetín to zvládne

Evropa musí na řešení uprchlické krize spolupracovat, jinak si např. západní státy EU mohou pamatovat, že jim v časech uprchlické krize nepomohla střední Evropa. A pokud se zhorší například krize na Ukrajině a budeme potřebovat pomoc i my, mohou se k nám západní státy otočit zády.

Faktem ovšem také je, že dublinský systém zacházení s uprchlíky nefunguje, takže ho musíme zlepšit. Můžeme pomoci např. poskytnutím úředníků do Itálie či Řecka, kteří pomohu s registrací uprchlíků. Do Česka navíc dorazí jen pár stovek až tisícovek uprchlíků, což v přepočtu znamená, že do Vsetína by dorazila jedna až dvě rodiny, což město zvládne. Ve Vsetíně už žije rodina původem z Barmy a bez problémů se začlenila.

Uprchlík v Turecku musí přežít se 340 korunami na měsíc

Uprchlická vlna má ještě jeden háček. Celý svět se shoduje na tom, že uprchlíkům se musí pomáhat co nejblíže u jejich původních domovů, ale program potravinové pomoci OSN je výrazně podfinancovaný, což by se mělo urychleně napravit, pokud opravdu chceme něco dělat. „Realita je taková, že světový potravinový program OSN, jenž živí uprchlíky, má k dispozici jen 40 procent částky, kterou by potřeboval,“ varoval Berg. Co to znamená v praxi? Uprchlík v Turecku musí vyžít ze 14 dolarů za měsíc, což je v přepočtu asi 340 korun.

Právě proto si tam lidé myslí, že vlastně nemají co ztratit, když se vydají do Evropy. Proto bychom měli posílat peníze do uprchlických táborů v Turecku, v Libanonu a tak podobně, tvrdí Berg v této souvislosti.