Českoamerický novinář a známý komentátor politického dění, který přijel především přiblížit prezidentské kandidáty z amerických voleb, pak svoji pověst určitě nezklamal, možná k nelibosti některých studentských návštěvníků akce, kteří mají hodně blízko k liberálním až „sluníčkařským“ názorům.

Veřejná debata se ale netýkala jen volebního kolotoče, Erik Best v ní také prezentoval svůj současný náhled na svoji rodnou zemi, který v mnoha případech nebyl vůbec lichotivý.

„Amerika už není tím majákem svobody, kterým dříve bývala. A také mí příbuzní začínají více chápat to, co jsem jim před lety říkal. V současné době je v USA strašně hodně naštvaných lidí. Například můj starý strýc to vnímá jako fakt, že žije myšlenkově už v úplně jiné zemi, než před 30 či 40 lety a je z toho hrozně rozzlobený. Vůbec většina lidí tam má pocit, že o něco přišla, že někdo za to může, neví se kdo, ale už to tak dále nesmí pokračovat a musí se s tím něco udělat. Tento dojem převládá především u republikánů, kteří tam mají teď v Trumpovi atraktivního kandidáta, který využívá jejich naštvanosti a říká to, co chtějí slyšet obyčejní Američané,“ vysvětloval českoamerický publicista úspěch Donalda Trumpa, kterého některá evropská média označila i za populistického šaška. „Mnoho lidí asi v Česku vůbec nepochopí, že další prezidentský kandidát - Bernie Sanders - nemá mnoho šancí, protože nesprávně prezentuje své projevy se silným brooklynským přízvukem a je to také navíc zapálený socialista už vyššího věku,“ doplnil ještě Erik Best.

Trump prý využívá frustrace obyčejných Američanů

Podle Čechoameričana trápí současnou Ameriku několik základních problémů. Jako za jeden z pilotních označil vysokou zadluženost, která prý už nemůže dlouho přetrvávat a jednou to musí „prasknout“. Dalším problémem jsou války, jež mají USA vést kvůli ochraně křesťanských hodnot i jinde ve světě, a také zásadní změna společnosti, ve které se už měl zlegalizovat takzvaný kriminální kapitalismus. „To už není ten starý dobrý kapitalismus, který charakterizovali někteří známí filosofové, jako například Adam Smith. Teď tady máme tu nejhorší formu nemorálního kapitalismu, podle kterého se upravují zákony, a silně se lobuje, aby to co nejlépe vyhovovalo jen některým podnikatelům. To my v USA velmi dobře umíme. Ve Spojených státech teď také existuje krize identity, kdy mnoho firem funguje už mimo naše území, třeba v Číně, a máme i vysokou nezaměstnanost. A pak najednou přijde takový Trump, který frustrovaným Američanům nabídne změnu,“ konstatoval vydavatel Best a ještě upřesnil: „Hillary Clintonová vystupuje kultivovaněji, ale mezi svými voliči – demokraty – nemá zas tak silnou podporu, protože je reprezentantkou toho starého systému, se kterým jsou lidé nespokojení. Začal jsem si už také pohrávat s myšlenkou, jestli ta kandidatura Trumpa, která je oficiálně vedením republikánů zpochybňována, není nakonec takovým dobrým marketingovým tahem vůči Clintonové, protože negativní reklama, je přece také reklama.“

K překvapení většiny přítomných pak Erik Best uvedl, že politika Baracka Obamy není až tak odlišná od jeho předchůdce George Bushe. První afroamerický prezident prý vede i více válek různě po světě, jen na bojištích neumírá proti dřívějšku tolik amerických vojáků. „Ani Clintonová, ani Trump ale nemohou přinést USA ty potřebné změny, které Američané očekávají. USA už tak 50 let dělají ve své politice zásadní chyby, myslím si čím dál tím větší, a obávám se, že to může skončit i velkou krizí, kdy padne i dolar, co by rezervní měna,“ uzavřel první část besedy českoamerický novinář.

Rasové problémy v USA přetrvávají, nevyřešil je ani Obama

Zástupce olomoucké univerzity politolog Robert Zbíral pak doplnil Bestovu analýzu americké společnosti o své zážitky z nedávné doby, kdy pracoval dva roky v USA. „I když se to nezdá, Spojené státy mají více různorodou společnost než celá Evropská unie dohromady a s ještě většími sociálními rozdíly. Na Michiganské univerzitě se místní profesoři se statisícovými platy baví o tom, jaké si zas koupí nejluxusnější auto a v jižní Karolíně bydlí chudší lidé tak, jak se u nás žilo na začátku minulého století.“

(Foto: Jan Štěpán)

Erik Best potom ještě poznamenal, že rasové problémy nejsou v USA ještě překonány a že zvláště barevní Američané stále cítí křivdu za události z minulých let a chtějí za to po „bílých“ neustále omluvy. Situaci v tomto ohledu, tedy větší vzájemné pochopení ve společnosti, údajně nevyřešil ani Barack Obama, od něhož se očekávaly zásadní změny v dřívější politice.

V diskuzi k otázkám z publika potom českoamerický novinář srovnával Ronalda Reagana s Donaldem Trumpem, vysvětloval politiku USA na Blízkém východě a charakterizoval ještě některé další prezidentské kandidáty. „Reagan je v USA vnímán jako velká osobnost, která byla pro svou dobu velmi prospěšná. Myslím si, že co se týká chování, v případě úspěchu Trumpa by to s ním dopadlo asi stejně. Tým poradců by korigoval jeho kroky tak, aby nedocházelo k větším přehmatům. Jakmile ale Trump uspěje, určitě se začne chovat úplně jinak, nebude používat vulgarity a přestane s agresivitou, o to nemám strach, ale s čím novým přijde v politice, co bude dál?“ zamýšlel se po jednom z dotazů Erik Best.

Velmi nečekaná byla pak jeho reakce na otázku, jak vlastně chápe současnou politiku USA na Středním a Blízkém východě. „Nejsem v žádném případě putinovec, ale souhlasím s tím, co prohlásil ruský prezident o tom, že USA vždy chtějí destabilizovat svět. Ani já nerozumím jejich nynější politice na Středním a Blízkém východě, ale pokud se jim jedná o destabilizaci tohoto regionu, tak se jim to skvěle daří, a to se považuji za amerického vlastence.“

Velké firmy chtějí ovládat i společnost

Největší šanci v prezidentských volbách by mohla přece jen mít, podle slov českoamerického novináře, Hillary Clintonová, i když Trump bude pro ni velmi těžkým soupeřem. „Sice představuje symbol dosavadního systému, o jejích aférách byla dokonce vydána i kniha a New York Times o ní napsal sérii kritických článků, ale Clintonová nakonec mnoha Američanům asi nejméně vadí. Ted Cruz je naproti tomu slizký člověk, kterého lidé moc neberou. Přirovnal bych to asi k tomu – proč, když něco tvrdí Babiš nebo Zeman, tak to lidé většinou přijmou. Pokud to však řekne Kalousek, už tomu nevěří,“ hodnotil jednotlivé kandidáty Erik Best a ještě dodal: „Moc šancí nemá ani Marco Rubio, který při svých vystoupeních opakoval stále stejné věci, mohou si tak o něm myslet, že je hloupý. Něco jiného je Trump, ten vystupoval za každé situace sebevědomě, i když neměl pravdu. Připomínal mi Andreje Babiše nebo Václava Klause z počátku 90 let.

Americký publicista poté uvedl, že má větší obavy spíše z celosvětového vývoje, než z voleb v USA. Podle něj se nemohou donekonečna rozevírat nůžky mezi vrstvou bohatých a chudých, kterým může dojít trpělivost, což by mohlo vyústit ve velkou revoluci, jako v roce 1917 v Rusku. „Ty tendence, aby velké firmy ovládaly celou společnost i na úkor těch malých, existují všude ve světě a také i v Česku. Po pádu minulé vlády se uvolnilo místo pro jiné. Místo Hrdličky tu teď máme Babiše, Kellnera a hodně aktivní je i Martin Roman. Velcí hráči chtějí všude profitovat,“ zakončil besedu Erik Best.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE