Básnířka s pseudonymem Potmě vzkazuje obyvatelům Česka, že uprchlíci nemohou za naše posr... životy. „Fašistům jednadvacátýho století se říká slušný lidi,“ píše dál. V dalších básních se však strefuje i do uprchlíků. Jejich srdce přirovnává ke gumovým projektilům. Varuje je zároveň před světem, jehož součástí se chtějí stát.

„Sedmdesát jedna lidí vařených v mrazicím boxu, cesta za životem končící v paradoxu,“ píše pro změnu básník Bohdan Bláhovec. Reaguje tak na zemřelé uprchlíky v kamionu, který v srpnu našli Rakušané. 

Nevybíravá slova volí hned v názvu své básně i Bořek Mezník. Ten ji pojmenoval "Nemám mít rád uprchlíky? Běžte do piče..." a k vyjádření svého pocitu sáhl hned několikrát i k vulgarismům.

Všechny básně spojují dvě věci – pocity zloby a lítosti. Básníci uvádějí, že nevědí, jak naložit s postojem, který sdílí většina ve společnosti. 

Projekt nese podtitul „Až dneska večer usneš, oplotím tě drátem“ a je nápadem tvůrců webové stránky Nedělní chvilka poezie.

• Jednotlivé básně najdete ZDE