Podle vydání listu Die Zeit z konce března letošního roku došlo v Německu obecně k nárůstu kriminální činnosti mezi cizinci. V německých policejních statistikách se používá obecná kategorie kriminalita cizinců, ale nikoliv kriminalita azylantů, takže sem spadají všichni občané jiných zemí, kteří v Německu dlouhodobě žijí a nemají německý pas, ale také turisté, kteří jsou v Německu na kratší nebo delší návštěvě.

Kriminalita cizinců statisticky mírně vzrostla

Jak píše Die Zeit ve svém článku, například v Berlíně došlo v minulém roce k nárůstu cizinecké kriminality ve srovnání s rokem 2014 o tři a půl procenta (37 % všech trestných činů připadlo na cizince). Největší podíl cizinců podle typu trestné činnosti se týká vloupání do bytů, kde jde o 48,5 %, a dále kapsářství, kde jde dokonce o 87,6 % případů. Podobný obrázek nabízí statistika z dalšího velkého německého města Hamburku. Tady v roce 2015 spáchali cizinci 41,4 % evidovaných trestných činů. Nadprůměrná jsou čísla v případě násilné trestné činnosti (46,5% podíl) a také v případě sexuálních trestních činů (41,5% podíl). Die Zeit připomíná, že tyto statistiky nejsou cizí ani dalším německým regionům i mimo velká města. Uvádí se příklad Severního Porýní-Vestfálska, kde se jedná o počet trestné činnosti lidí bez německého občanství v hodnotě 33,9 %, čímž zde dosáhly nového rekordu.

Při hodnocení těchto čísel Die Zeit upozorňuje na dva problémy. Protože do Německa během roku 2015 přišel asi jeden milion uprchlíků, znamená to, že došlo matematicky ke změně poměrů mezi Němci a ne-Němci, což vedlo k nárůstu těchto údajů. Dále potom upozorňuje na to, že kategorie pachatelů cizinců neodděluje žadatele o azyl od dalších cizinců, kteří v Německu jsou. Berlín má například 3,5 milionu obyvatel, ale ročně ho navštíví dalších osm milionů zahraničních turistů.

Podle deníku tak tato čísla vlastně přesný obraz o kriminalitě spojené s uprchlíky neposkytují. Třešnička na dortu ve výpovědní hodnotě těchto statistik je, že tyto statistiky zahrnují celková čísla obviněných, z nichž je ale po vyšetřování a soudním líčení vinna asi jen jedna třetina. Většina či dvě třetiny z uvedeného čísla kriminality cizinců je tedy, jak Die Zeit píše, nevinná. Konečně Spolkový kriminální úřad k těmto číslům uvedl, že nejde o přesný obraz trendu kriminality v zemi, protože všechny trestné činy se v policejních statistikách z různých důvodů nezobrazí.

Obecně tak Die Zeit došel k závěru, že k nárůstu kriminality cizinců v Německu v uplynulém roce došlo, protože se zvýšil podíl cizinců v Německu. Dále píše, že pokud je kriminalita cizinců žijících v Německu vyšší než u Němců, potom to spíše odpovídá jejich sociální situaci, která riziko kriminality zvyšuje.

Mezi 40 tisíci azylanty bylo 440 až 660 delikventů

K dispozici jsou také čísla staršího data, která česká média nyní prezentovala jako nejnovější čísla za rok 2016. Tyto zkreslené a velmi nepřesné informace zde uvedeme na pravou míru. V říjnu roku 2015 vytvořila německá policie zvláštní komisi, která měla sledovat právě v Braunschweigu problémy s kriminalitou v sousedství azylového centra, a německý deník Focus potom informoval o jejích výsledcích v říjnu 2015. Centrum leží v braunschweigské čtvrti Kralenriede. Podle policejních poznatků tu došlo skutečně k navýšení menší trestné činnosti během prvních tří kvartálů roku 2015. Komise prostudovala 518 případů, z nichž bylo 317 krádeží. 55 žadatelů o azyl bylo zatčeno a vydáno bylo 17 zatykačů. Nebyl ale zaznamenán nárůst těžké trestné činnosti. Policie však v souvislosti s tím upozornila na to, že azylanti nejsou zločinci sami o sobě. Tolik čísla z října 2015.

Konkrétní výsledky práce a další poznatky zvláštní komise v německém Braunschweigu byly zpracovány v knize Ulfa Kücha Soko Asyl, která v Německu před časem vyšla. Zde bylo zveřejněno číslo, že ze vzorku 40 tisíc azylantů registrovaných a sledovaných braunschweigskou komisí se trestné činnosti dopustilo mezi 1 až 1,5 % azylantů (takže něco mezi 440 až 660 lidmi).

Podle aktuální verze webu Spolkového kriminálního úřadu nejsou nicméně celková čísla o kriminalitě v Německu za rok 2015 stále veřejně k dispozici.

Německo – ráj zlodějů

Téma kriminality cizinců je v německém tisku poměrně ostře sledované. Focus také zveřejnil další informace, tentokrát spojené s občany Gruzie či konkrétně s „gruzínskou mafií“. Ta je podle policejních zdrojů v Německu nyní především odpovědná za skoro 10% nárůst počtu vloupání v celé zemi. Mafie využívá současné uprchlické krize a posílá svoje lidi do Německa pod krytím žadatele o azyl. Podle Die Weltu se jednalo v roce 2015 o 3196 žadatelů z této zakavkazské republiky.

V rámci několikaměsíčního azylového řízení se tito lidé potom podílejí na organizované trestné činnosti v Německu. Země je nyní považována za „ráj pro zloděje“ nejen z Gruzie, ale také ze severní Afriky nebo ze západního Balkánu, Srbska a pro albánské Romy. „Jsme bohatá země uprostřed Evropy bez hranic. To zvyšuje zájem gangů ze zahraničí o vloupání,“ shrnul německou situaci šéf německého Spolkového kriminálního úřadu André Schulz.

Půl milionu lidí bez registrace?

Aktuálně se v německém tisku objevila ještě další zpráva, jak píše Die Welt. Podle ní má být v Německu kolem půl milionu lidí bez jakékoliv registrace, žádosti o azyl a podpory od státu. Tuto informaci odmítl ministr vnitra Thomas de Maizière jako „zcela absurdní“. Aniž by toto velké číslo nějak potvrdil, Die Welt upozornil na to, že příčiny k takovému ilegálnímu pobytu jsou legitimní a patří k nim například strach z negativního výsledku azylového řízení. Postavení takových lidí bez registrace a podpory je velmi špatné, protože nemohou dostat legálně žádnou práci. Komplikovaná je také například jakákoliv lékařská péče v Německu. Problém má ale sociální i hospodářské aspekty.

Většina těchto lidí je tak odkázána na práci načerno ve špatně placených zaměstnáních a někteří z nich se věnují nejspíš kriminální činnosti. Jak Die Welt dále informoval, v některých velkých německých městech už vznikla místa, kde si je možné ráno najmout nádeníka bez pracovního povolení. Další z těchto azylantů si z ušetřených peněz načerno mohou koupit zfalšované pracovní povolení a pracují potom v málo placených pracích v logistických centrech za nedůstojných podmínek.

Řada z těchto neregistrovaných imigrantů je v Německu jenom dočasně jako v přechodné stanici, často jsou součástí rodinných či příbuzenských struktur, které jim takový ilegální pobyt v Německu umožní. Berlínská radní za sociální demokraty Franziska Giffeyová potvrdila zkušenosti z její čtvrti Berlín-Neukölln, že ne všichni uprchlíci se zde registrují, ale že někteří z nich z místního azylového centra rychle zmizí. Počet těch, kteří takto zmizí, je podle ní vysoce podceněný.