S neschopností státní správy se ve svém životě setkal snad každý dospělý člověk v ČR. Bohužel situace se v tomto směru ani v současné době moc nelepší, i když každá politická strana se před volbami zaklíná, že stavy úředníků sníží a zaměří se na digitalizaci různých administrativních úkonů.

Jedním z mnoha zarážejících případů o neschopnosti českého úřednického šimla, který sahá až do nejvyšších politických pater, je hrozivá liknavost při výstavbě přehrady v Nových Heřminovech v Moravskoslezském kraji. Zmíněné vodní dílo různé vlády slibují tamní veřejnosti už více než čtvrt století po katastrofických záplavách v roce 1997. Tehdy se jednalo o největší přírodní katastrofu v novodobých dějinách České republiky, při které zahynulo 50 osob, bylo poškozeno nebo zničeno bezmála 10 tisíc staveb a škody dosáhly 60 miliard korun. 

K nepostiženějším regionům patřil Moravskoslezský kraj, konkrétně okresy Bruntál a Opava. V bruntálském okrese zahynulo při povodních sedm lidí a škody šly do miliard. Z třiadvacetitisícového Krnova se například staly „Benátky“, kdy voda dosahovala na náměstí někdy až do výše dvou metrů a město bylo na několik dní naprosto odříznuto od okolního světa.

Projekt se dál vleče

Po katastrofě se tak hned oprášily staré plány na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech, která měla podle prvotních plánů už v dnešních dnech stát. Moravskoslezské zastupitelstvo schválilo totiž záměr s výstavbou v roce 2003, česká vláda ho pak „požehnala“ o pět let později. Nicméně celý projekt se dál vleče a obyvatelé mnoha obcí stále nejsou, i po neuvěřitelných 26 letech, ochráněni proti větším devastujícím záplavám.

„V našem názoru se ani po letech nic nezměnilo, my podporujeme výstavbu nádrže, abychom ochránili lidi a jejich majetky. Vždyť naše obec je stále i po těch 26 letech chráněna jen proti pětileté vodě. Je to ukázka naprosté neschopnosti státu ochránit svoje obyvatele. My jsme přitom investovali do úprav, aby se mohla část naší obce zatopit, dva miliony korun, a to už v roce 2015. Nechali jsme zbourat hasičskou zbrojnici a k zemi šlo i dalších 8 soukromých objektů, včetně budovy jedné místní zemědělské firmy. Do úprav pro stavbu nádrže investoval také stát už ohromné finance, avšak stále se ohledně výstavby přehrady toho moc neděje.

Nás to i brzdí v různých investičních akcích, jako je například zamyšlená výstavba čističky odpadních vod, centrální kanalizace a obchvatu obce. I generální ředitel Povodí Odry mně při jednání řekl, že s takovou laxností ze strany státu, kdy nemohl dokončit tak důležitou plánovanou investici, se zatím ještě nesetkal,“ stěžuje si Salome Sýkorová, starostka obce Zátor na Bruntálsku.

V její obci při záplavách v roce 1997 zahynuli tři lidé a celý Zátor byl živlem notně zdevastovaný.

Výstavbu brzdilo vedení Nových Heřminov, ale i laxnost státní správy

Teprve v minulém měsíci, po 26 letech od katastrofických záplav, vydal stavební úřad v Bruntále územní rozhodnutí ke stavbě retenční nádrže. Je ale spravedlivé říci, že za tu dobu Povodí Odry přece jen uskutečnilo některá opatření, která by záplavy menšího rozsahu zřejmě eliminovaly. Byla zpevněna koryta řeky Opavy i blízkých toků, vystavěly se tři suché poldry – suché nádrže a podobně. Nicméně všechna tato opatření bez výstavby retenční nádrže by stoletou vodu, podle mínění řady vodohospodářů, určitě nezadržely.

Realizaci plánovaných protipovodňových úprav nejvíce brzdily protesty bývalých samospráv obce Nové Heřminovy, které se nechtěly smířit s tím, že by byla zatopena přibližně třetina obce. Nové Heřminovy totiž nebyly při povodních až tolik zdevastované, jako například sousední Zátor, jehož vedení se zatopením menší části svého území souhlasí.

„Protipovodňová opatření na horním toku řeky Opavy, kde patří i výstavba vodního díla Nové Heřminovy, je velice rozsáhlý projekt, který řeší komplexní protipovodňovou ochranu velkého území. Konkrétně se jedná o protipovodňovou ochranu obcí v okresech Bruntál a Opava, ale i v obcích na polské straně. Jedná se tedy o náročný projekt, který musí odpovídat všem zákonným požadavkům a bylo v něm nutné čelit náročnému procesu výkupů pozemků a nemovitostí potřebných k realizaci stavebních částí a projekt musí také projít celým legislativním procesem. Jedním z hlavních důvodů zdlouhavé přípravy byl odmítavý postoj obce Nové Heřminovy, která využívala všechny procesní možnosti k oddálení nebo znemožnění realizace výstavby protipovodňových opatření včetně výstavby přehrady,“ zdůvodňovala letité průtahy Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry (kompletní vyjádření pod textem - pozn. red.)

Jenže na hlemýždím tempu příprav pro stavbu nádrže měla i svůj podíl laxnost státní správy. Pro výkupy pozemků od stovek vlastníků vyčlenilo Povodí Odry v okrese Bruntál jen dvě pracovnice, které se tím tak zabývaly více let. To nám potvrdili i majitelé pozemků, kterých se výkupy týkaly. Stát také mohl, podle už dříve přijaté legislativy, vystupovat proti majitelům některých nemovitostí, jež je nechtěli ani proti veřejnému zájmu prodat, daleko razantnějším způsobem.

„Povodí Odry nás před několika lety oslovilo ohledně prodeje našich pozemků v Branticích, kde chtělo provést nějaké protipovodňové úpravy. My jsme jim po setkání navrhli standardní cenu za naše nemovitosti, nic přemrštěného, ale oni s tím nesouhlasili. Více než 2 roky se potom nic nedělo. Můj manžel se pak začal kolem toho točit, vyvolal několik jednání se zástupci Povodí a nakonec jsme se domluvili. Po dalším půl roce jsme pozemky prodali. Nedivím se, že přehrada ještě nestojí, u tak důležitého projektu přece musí být iniciativa ze strany úřadů úplně jiná,“ řekla nám například paní Zdeňka z Krnova.

Nemusí být jen stavba nádrže, existují i jiná řešení 

Proti stavbě nádrže neprotestovala jen větší část obyvatel obce Nových Heřminov, ale také některá ekologická hnutí, jako například hnutí Duha Jeseníky, jejíž členové poukazovali na fakt, že stavba nádrže může značně poškodit podhůří Jeseníků, a že ji prý především prosazuje česká betonová lobby. I když s výstavbou přehrady souhlasila vedení většiny obcí na Krnovsku, Bruntálsku i Opavsku, aktivisté se snažili projektu vehementně zabránit, pořádali protestní akce, napadali různá rozhodnutí a podobně. Na tradiční kulturní akci s názvem Koncert proti přehradě účinkovala také velká část známých českých popových i rockových hudebníků.