„Nepromlčitelnost trestného činu je nutno chápat jako výjimku z obecného pravidla, že plynutím času se snižuje, až zaniká škodlivost trestného činu a potřeba odpovídající trestněprávní reakce,“ stojí v podkladech pro ministry. U privatizačních činů nyní zaniká trestní odpovědnost po 20 letech, připomíná ČTK.

Navrhované zrušení promlčecích lhůt u činů souvisejících s privatizací zdůvodňují autoři novely trestního zákoníku jejich společenskou škodlivostí a závažností. „Vzhledem k tomu, že uplynulý čas ukázal, že mnohé trestné činy spáchané při realizaci zákona o takzvané velké privatizaci nebyly potrestány pro uplynutí promlčecí doby, přestože potrestány být mohly, je nutné tento stav do budoucna změnit,“ stojí v důvodové zprávě předlohy, kterou vedle komunistických poslanců podepsala Jana Lorencová z hnutí ANO.

Kabinet se podle podkladů pozastaví i nad návrhem na zrušení promlčecích lhůt také u trestných činů souvisejících s veřejnými zakázkami. „Vláda považuje za absurdní, aby se promlčení uplatňovalo například u vraždy, zatímco typicky hospodářské trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky by byly nepromlčitelné,“ stojí v předběžném stanovisku.

Obdobnou úpravu navrhovali poslanci KSČM před čtyřmi lety, tedy v minulém volebním období. Argumentovali tehdy tím, že proces odstátnění majetku po konci socialismu provázela řada excesů a neexistoval dostatečný právní rámec. Vláda Petra Nečase (ODS) se k předloze postavila záporně, hlavně kvůli nepřípustné zpětné platnosti. Zákonodárci o ní do konce volebního období nerozhodli.