Neříkejme, že tohle spáchali Němci, tohle Češi. Za zločiny stojí vždy konkrétní lidé, říká autor Krvavého finále

08.05.2015 8:59 | Zprávy

REPORTÁŽ „Josif Džugašvili by si dál mohl vykrádat banky v Gruzii, Adolf Hitler by mohl do alejuja dělat přijímačky na akademii ve Vídni a večer v pivnici tlachat o třetí říši, Duce by psal do socialistických novin. Stačilo jen, aby je normální občané, co řádně vychovávali děti a platili daně, nenásledovali a nepomáhali jim nakládat jiné normální lidi do vagonů pro dobytek,“ konstatoval ředitel nakladatelství Akademia Jiří Padevět, který napsal například oceněnou knihu Průvodce protektorátní Prahou či Pochody a transporty smrti.

Neříkejme, že tohle spáchali Němci, tohle Češi. Za zločiny stojí vždy konkrétní lidé, říká autor Krvavého finále
Foto: ČT
Popisek: Jiří Padevět

Jiří Padevět navštívil v tomto týdnu jabloneckou knihovnu a zavítal i do libereckého Fryčova knihkupectví, aby představil svou novou knihu Krvavé finále o násilnostech na civilním obyvatelstvu na jaře 1945 v českých zemích. „Nemám rád, když někdo říká, tohle udělali Němci, Češi nebo někdo jiný. Vždy šlo o konkrétní lidi.“

Autor nejprve návštěvníkům knihovny povyprávěl o své knize. „Zabývá se obdobím mezi březnem a květnem 1945 na území dnešní České republiky, jde o násilnosti ze strany německé branné moci – nikoli jenom Němců – na civilním obyvatelstvu,“ uvedl.

Vypálené vesnice kvůli provokatérům

Incidenty jsou rozděleny do čtyř kategorií. „Takzvaná protipartyzánská operace, kdy do valašských a moravských vesnic pronikali provokatéři, kteří se vydávali za partyzány, či dezertéry ze slovenské armády a podobně. Nebyli to Němci, ale Slováci, Ukrajinci, Rusové,“ upozornil. Provokatéři přišli do vesnice, na někoho večer zabouchali. Řada lidí je přijala, dali jim najíst, uložili je na noc. „Ani o žádném kontaktu na partyzány nic neřekli, protože ho nevěděli. Ráno se tito mužové odebrali ke své německé jednotce. Následně byla vesnice vypálena a lidé zabíjeni, včetně žen a dětí,“ ozřejmil Padevět. Jsou to případy jako Javoříčko, Perlov, Ploština. „Ale je tu řada lokalit, které jsou dnes už bohužel neznámé, protože to byly malé pasekářské osady, které byly nacistickou genocidou zničeny a už nebyly obnoveny – například Zlínské Paseky,“ vysvětlil. Většina velitelů a příslušníků těchto komand nebyla po válce vypátrána.

Partyzáni vyvolali povstání a pak místní nechali napospas nacistům

Druhý okruh je v knize věnován Českému povstání. Začalo spontánně 1. května v Přerově. „Bylo však potlačeno a mnozí aktéři povstání zabiti. Právě v Přerově je zdokumentován telefonát K. H. Franka. Seřval místního velitele gestapa, poslal tam olomoucké gestapo, které povstání krvavě potlačilo,“ konstatoval autor knihy. Něco obdobného se odehrálo v Třešti u Valašského Meziříčí. „Je to velice nešťastný případ. Povstání vyprovokovali místní partyzáni, kteří vyšli z lesa. Lidé vyvěsili vlajky, začali Němce odzbrojovat, a pak ty významné zavřeli do sklepa tehdejšího soudu. Když se přibližovala silná kolona wehrmachtu a jihlavského gestapa, partyzáni město velmi svižně opustili a místní lidi v tom nechali. Němci Třešť samozřejmě obsadili a Němci ze sklepa pak označovali Čechy, kteří vyvěsili vlajku nebo měli doma pušku či jim dali pohlavek. Ti pak byli popravováni přímo na dvoře soudu a tady také zakopáváni. 8. května Němci Třešť opouštějí, 9. května ráno přijíždí Rudá armáda...“

Muž měl v ruce sekeru, kterou štípal předtím dříví. Zastřelili ho

Další násilnosti na civilistech se odehrály v Praze. „Měla smůlu, že v její blízkosti bylo velké množství jednotek Waffen SS. Spáchali několik zločinů na civilistech, například na Zelené hůrce v Krči,“ sdělil. "Na pražském Smíchově se s Němci bojuje až do 10. května, kde ustupují k Milínu. Kde je poslední bojové střetnutí druhé světové války v Evropě 11. a 12. května. Kde jsou tyto jednotky definitivně poraženy,“ uvedl.

Nejbizarnější jsou náhodné tragické střety. „Dochází k tak absurdním situacím, že je muž zabit proto, že se přišel podívat jak jedou tanky. Ale neuvědomil si, že má červený šátek. Takže ho považovali za komunistu a zastřelili ho. Nebo muž vyšel na náves podívat se, co se děje. Na zahradě zrovna štípal dřevo a neuvědomil si, že má sekeru v ruce. Také byl zastřelen,“ vyprávěl Padevět.

Největší masový hrob je v Tachově

Poslední kapitolou, která je nejméně probádána, jsou pochody a transporty smrti, které se odehrávaly na území, které po mnichovské dohodě připadlo k Německu. Při této příležitosti se Padevět zeptal – tak jako na každé besedě – kde je největší masový hrob ve střední Evropě. Zatím to podle něj nikdo nevěděl, stejně tomu tak bylo v Jablonci. „Je to v Tachově na novém židovském hřbitově. V dubnu 1945 přijel na tachovské nádraží transport, ze kterého bylo vyloženo 400 mrtvých, dalších 200 bylo zabito v Tachově a nejbližším okolí. Takže na tom místě bylo spáleno 600 obětí. To, že je nacisté pálili, považuji za další pokus ponížení židovského národa. Protože jak víme, Židé své mrtvé zásadně nepálí. A ještě k tomu na hřbitově,“ podotkl.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Ing. Jana Krutáková byl položen dotaz

Jak bude to zálohování fungovat v praxi? A je to už definitivní věc?

Dobrý den, to budu muset pet lahve nebo plechovky vracet v původním stavu, tzn. nesešlapané apod.? Někdo tvrdí, že budou muset dokonce mít i etiketu. To jako fakt? Proč se ptám na tu deformaci, jestli je to tak, tak nevím, kde je mám skladovat a vůbec mi celý ten systém záloh přijde nesmysl. Podle m...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ptali jsme se v regionu na vládu. Lidé utíkali, nebo zuřili. Ale objevil se i Fialův fanoušek

20:17 Ptali jsme se v regionu na vládu. Lidé utíkali, nebo zuřili. Ale objevil se i Fialův fanoušek

Pravda a láska v ústech některých hodně zhořkla a zagresivněla… Svoboda slova je dnes ohrožena a my …