Uzunoglu se úvodem zmínil o tom, že se smíšenými pocity sleduje někdy až neuvěřitelné výklady a prognózy českých komentátorů k rusko-tureckým současným vztahům, a to obzvlášť v souvislosti s posledním setkáním tureckého prezidenta Erdogana a ruské hlavy státu Vladimira Putina.

„V rusko-tureckých současných vztazích a především při prognóze těchto vztahů v budoucnosti je základním předpokladem znalost vzájemné historie obou zemí. Rusko-osmanské, následně rusko-turecké vztahy byly doprovázené téměř vždy válkami a nepřátelským až nenávistným postojem obou zemí. Stovky let obě země nemilosrdně bojovaly proti sobě a s výjimkou jednoho případu boj vždy skončil prohrou Osmanské říše,“ zmínil Uzunoglu válku o Krym.

• Původní text ZDE

Ten se rozepsal také o podpoře Turecka Leninem, který chtěl utlumit averze a nenávist vůči Rusům, ale upřímná snaha prý nepomohla. „A po II. světové válce? Nenávist se dostala pro civilizovaného člověka do nepředstavitelných dimenzí. Po rozpadu SSSR? Americký, ale i evropský kapitál spatřil v Turecku prostředníka k tureckým státům jako jsou Ázerbájdžán, Turkmenistán, Kazachstán atd.,“ podotkl dále Uzunoglu.

Současná hlava státu Vladimir Putin se snažil prý stabilizovat Rusko a dlouho tureckému prezidentovi věřil. „Dlouhou dobu tvrdohlavě ignoroval varování svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ale i svých poradců,“ zmínil zlom, který nastal po sestřelení ruského letadla. 

„Sestřelení ruského letadla a následný vývoj mají i jiné aspekty, především ekonomické. Jak je známo, kvůli Ukrajině a anexi Krymu Ruskem jsou na Rusko uvaleny sankce, Západ se snaží ruskou ekonomiku destabilizovat… A v těchto pro Rusko těžkých dobách bylo sestřeleno Tureckem ruské letadlo! Rusko reagovalo ekonomickými sankcemi, zákazem turistiky do Turecka, zákazem dovozu zemědělských produktů a dalšími,“ dodal Uzunoglu s tím, že tím Rusko ušetřilo nejméně deset miliard dolarů, které právě nyní ale potřebuje.

„V Rusku začali konečně vážně uvažovat, jak přesměrovat turisty, aby i v budoucnu ušetřili, a otevřela se cesta investic na Krym. Dovoz textilií přesměrovali do Číny a do stavby skleníků na zemědělské produkty se po vzoru Nizozemska pustili doma. Proto očekávat do budoucna nějaké přílišně ‚srdečné‘ sblížení Ruska s Tureckem je víc než naivní! Ano, obě strany – obzvlášť ta ruská – se budou snažit ze situace, ve které se nachází současné době Turecko, vytěžit maximum, ovšem jen do té míry, do jaké Turecku takové partikulární sblížení s Ruskem dovolí USA a EU!“ uzavřel Uzunoglu s tím, že vliv USA a EU nelze podceňovat, neboť všichni ti, kteří mají nějakou moc, prošli americkou školou.