Mluvčí sudetoněmeckého krajanského spolku Berndt Posselt má za to, že tlusté čáry za určitými úseky historie nemají smysl, naopak je třeba historii nadále zkoumat. Týká se to podle něj i Benešových dekretů, kde ale zohledňuje především jejich morální a psychologický dopad. „V jádru nejde jen o samotné dekrety, ale o otázku odsunutí a kolektivní viny. Já jsem velice vděčný, že česká společnost začala v poslední době toto téma zpracovávat," uvedl Posselt. A proč by se mělo zpracovávat? Především proto, aby se neopakovaly tragédie z minulosti.

Vyhaslé, nebo stále živé?

Prezidentská volba 2013 jasně ukázala, že téma dekretů v české společnosti stále rezonuje. Exministr zahraničí a prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg si vysloužil ostrou kritiku části společnosti, když poukázal na problémy divokého odsunu Němců po válce a problematiku uplatňování kolektivní viny vůči všem českým Němcům. Za minulého režimu ale došlo k zakonzervování určitých názorů. Češi měli mít podle Schwarzenberga dojem, že hrozba Německa stále existuje a jen Sovětský svaz nás dokáže ubránit.

Senátor František Bublan (ČSSD) má ale za to, že téma Benešových dekretů by již delší čas nejitřilo vášně, kdyby sudetští Němci nezačali v 90. letech minulého století vznášet majetkové nároky. „Snahy sudetských Němců, že by se ten majetek mohl navrátit - to si myslím, že byla docela velká chyba, protože jinak by se o nich už snad ani nemluvilo a už by byly skutečně vyhaslé," řekl Bublan.