„Některé družstevní záložny, to jsou čisté devadesátky. Vždy existovalo podezření, že slouží hlavně k praní peněz,“ uvedl ke kauze „Fialovy kampeličky“ pro ParlamentníListy.cz Robert Šlachta, dlouholetý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a dnes předseda strany Přísaha.
Novinářská investigace ukazuje, že celá kauza je nejspíš mnohem rozsáhlejší než původní premiérovo tvrzení, že zapomněl, že jeho uložené peníze v družstevní záložně jsou vzhledem k právní povaze těchto institucí současně členským podílem, a proto částku kolem milionu korun měl uvést do svého majetkového přiznání.
V příběhu Podnikatelské družstevní záložny defilují dějiny Občanské demokratické strany už od devadesátých let. Členem zde měl být například Luděk Rubáš, ministr zdravotnictví v první Klausově vládě.
Podnikatelská družstevní záložna byla založena 1. 1. 1996 za účelem poskytování peněžních služeb svým členům.
Tak jsem peníze převedl na účet manželky...
Rubáš do kampeličky přivedl i svého zetě Petra Tluchoře, který byl v éře Mirka Topolánka předsedou poslaneckého klubu ODS a vlivným funkcionářem ve Středočeském kraji. Ten si od záložny vypůjčil 7,5 milionu na stavbu domu, o rok později ale do majetkového přiznání uvedl dluh pouhých 5,5 milionu. Dnes uvádí pro změnu částku 9,5 milionu a vzpomíná, že získat zde půjčku bylo výrazně jednodušší nežli v bance.
A přivést měl i ministerského náměstka na resortech ODS Romana Bočka, jednoho z odsouzených v kauze Nagyová.
Ten nyní pro Seznam Zprávy otevřeně přiznal, že záložnu využil ve chvíli, kdy jej policie začala v kauze trafik stíhat a zablokovala mu jeho účty. „Tak jsem na účet manželky převedl peníze,“ uvádí.
Pavel Wurst, který byl v záložně podílníkem a odešel ve zlém, ale pro Seznam Zprávy uvádí, že přes kampeličku mělo protéct až 53 milionů, které si tam pan Boček měl „odklonit“ před úřady.
Slovo „odklonit“ se tehdy v ODS používalo s oblibou, poté, co ministr průmyslu Martin Kocourek vysvětloval nejasný původ jedenácti milionů tak, že si je „odklonil před manželkou“, se proslavilo i veřejně.
Robert Šlachta, který tehdy vyšetřování kauzy Nagyová vedl, po jedenácti letech k tehdejším událostem říká: „Vždycky, když pácháte trestnou činnost, největší problém je ty peníze vyprat. A to, co je v souvislosti s panem Bočkem popsáno, to je přesně ono, takto se to dělávalo.“
Vzpomíná, že před jedenácti lety ještě neexistoval centrální registr peněžních účtů a dostat se k informacím od některých institucí, které si postavily byznys na diskrétní ochraně svých klientů, byl pro vyšetřovatele ten největší problém.
Družstevní záložny byly podle Šlachty pro tuto činnost oblíbenou formou, protože jejich kontrola v té době byla naprosto minimální. „Ta pravidla se podstatně zpřísňovala až v posledních letech, do té doby to někdy bylo vážně Palermo,“ vzpomíná.
A dodává, že i při vyšetřování lihové mafie se zjistilo, že její bossové, bratři Březinové, měli za účelem legalizace zisků jednu takovou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.