Do seznamu významných dnů v zákoně o státních svátcích by měl být podle návrhu za 8. březen, tedy Mezinárodní den žen, vložen 9. březen jako Vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II - Birkenau. Po 10. červnu, kdy se připomíná Vyhlazení obce Lidice má následovat 18. červen - Den hrdinů druhého odboje.

Oba navržené dny si již nyní lidé připomínají spontánně. Například před dvěma lety byla v tento den na pražském nádraží Bubny odhalena socha Brána nenávratna jako připomínka židovských transportů. Při největší hromadné vraždě československých občanů během druhé světové války bylo v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi z 8. na 9. března 1944 zabito 3792 terezínských vězňů. Do Osvětimi přijelo v prosinci 1943 a v květnu 1944 několik velkých transportů z Terezína. Ze 17.500 vězňů rodinného tábora přežilo pouhých 1294. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zahynulo za války čtvrt milionu Židů.

Hrdinství sedmi československých parašutistů a památku obětí heydrichiády připomíná pravidelně mimo jiné pietní akt v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje. Od chvíle, kdy vojáci, mezi nimiž byla i dvojice atentátníků na zastupujícího říšského protektora, Jozef Gabčík a Jan Kubiš, padli v chrámové kryptě, uplyne letos 75 let. Dalších pět parašutistů se podílelo na přípravě, nebo chystali atentát na protektorátního ministra školství či měli za úkol dělat sabotážní akce.