„Václav Kramerius netušil, co způsobí svou propagací českého jazyka, českých knih a položením základů české žurnalistiky,“ sdělil úvodem moderátor akce a jeden z členů komise Stanislav Novotný. „Krameriovu cenu udělujeme lidem, kteří jsou profesionální, snaží se být nezávislí a poctiví v hledání pravdy, zejména pak nezávislí na hlavním proudu, který se však, zdá se, trochu tenčí,“ doplnil Novotný. „I když ta pop music žurnalistiky je tady velmi silná. Nicméně nyní se zdá, že jsme tak trochu v okamžiku zlomu a proto chceme oceňovat lidi, kteří jsou tohoto ražení,“ vysvětlil.  

Ještě než byly Krameriovy ceny rozdány, vysvětlil všem, jak k jejich nositelům přistupovat, i Jakub Janda ze spolku Evropské hodnoty. Jsou to podle něj „ti, kteří prodávají trička s Putinem a denně vyrábějí lži o západních demokraciích“. Kromě toho také denně útočí na Českou televizi a jezdí za ruské peníze do Moskvy obdivovat tamní diktaturu. Tito konspirátoři podle něj nemají s poctivými a seriozními novináři společného vůbec nic.

Prvním oceněným, který si Krameriovu cenu za rok 2017 odnesl, byl Stanislav Motl, a to za rozhlasovou publicistiku. „Motl se dlouhodobě zabývá reportážemi. Dělá žurnalistiku na vysoké profesionální úrovni, jde mu o to – nalézat...“ okomentoval Motlův příchod před komisi Novotný. „Jsem rád, že tuto cenu získávám už také kvůli člověku, podle kterého je pojmenována. Pamatuji se, že když jsem dostal u státnic otázku ‚Václav Matěj Kramerius‘, tak jsem si vůbec neuvědomil, jak jednou bude odkaz tohoto člověka živý a aktuální,“ uvedl se Motl před diváky. Kramerius měl podle Motla za cíl vzdělávat lidstvo, vést ho k národní identitě, k sebeúctě. V jeho tvorbě ale člověk nenalezna ani stopu snobismu či elitářství. „Své čtenáře považoval za rovnocenné partnery,“ dodal Stanislav Motl. Podle něj měl ale Kramerius i četné nepřátele. „To byli lidé, kteří už tehdy vzhlíželi k zahraničním modlám,“ uvedl. Krameriovi se podle Motla jeho protivníci posmívali například pro jeho pokusy vybudovat u nás cosi jako „češství“. „To ,že ale pravdu měl Kramerius, se ukázalo až dnes po více než 200 letech od jeho smrti,“ zmínil.

Krameriova cena je podle Stanislava Novotného zajímavá mimo jiné i proto, že se na jejím udělování podílejí i zástupci novinařiny tzv. středního proudu. Stejně jako loni, i letos tak v porotě zasedli například Jaroslav Plesl z MF Dnes nebo René Zavoral coby generální ředitel Českého rozhlasu. Oba měli během předávání cen na místě své zástupce. Právě Zavoral se přitom minulý rok, když byla cena předávána poprvé, stal kvůli své účasti terčem kritiky. Výrazně se do něj opřel například zapsaný spolek Evropské hodnoty. V porotě kromě nich ale seděli i Radomír Pekárek, šéfredaktor serveru Prvnízprávy.cz, Stanislav Novotný coby předseda Asociace nezávislých médií a Vladimír Skalský jako ředitel Slovenského domu. Rozmanitost poroty ukazuje podle Novotného na to, že nyní se musíme bavit všichni spolu. „Taky to ale děláme proto, že je to svého druhu vzdoroakce. Každoročně se tu uděluje spousta novinářských cen lidem, o kterých vlastně vůbec nevíme, proč a za co je dostávají. My to u Krameriovy ceny víme a jsme přesvědčeni o tom, že ceny udělujeme správně,“ dodal.     

Laďa Větva pobavil po Ostravsku

Dalším z letošních oceněných byl ostravský bloger Ladislav Větvička, neboli Laďa Větva, jak mu prý porotci (a nejen oni) familiárně říkají. „Ladislav Větvička je člověk, který svým výborným lašským nářečím velmi tvrdě kritizuje poměry kolem sebe a nazírá svět velmi neotřelým způsobem jak v globálním, tak v místním měřítku,“ uvedl Novotný. „Laďa Větva je mezi námi a my si ho dovolujeme vyznamenat oceněním za internetovou publicistiku.“ Novotného slova utnul až příchod bodrého Ostraváka v charakteristické čapce, kterou čtenáři Idnes.cz, kde své blogy publikuje, určitě znají. „Já nekritizuju. Jsem jen takové zrcadlo, co se dívá kolem sebe,“ zahájil Větvička své poděkování a pobavil publikum zemitým ostrovtipem na téma, co se asi tak s lidmi může stát nepěkného, pokud dostanou medaili, za kterou ocenění Krameriovou cenou považuje. „Hitler dostal v roce 1938 medajlu a podívejte, co potom udělal,“ zavtipkoval Větva. Nepěkně podle něj dopadli i laureáti ocenění Řádem bílého lva. „A podívejte, co natropil ten Obama potom, co dostal Nobelovu cenu za mír, tak co potom udělal v Libyi a Sýrii,“ zažertoval.