Na setkání s vrcholným představitelem kraje dorazila jen asi dvacítka občanů. Možná i z důvodu velmi malé informovanosti, protože plakátky jsme viděli pouze v těsném okolí místního kina, kde se akce konala. A informace i diskuse byly opravdu výbušné.

Ach, ta doprava

Hejtman nejdříve konstatoval neúnosný stav veřejné dopravy – „… kraj do ní dává čím dál více peněz a ubývají lidé“. Plzeňský kraj dává podle něj do autobusů a do vlaků miliardu a na jízdném se dostává zpět jen 17 procent.

„Na trati Horažďovice–Plzeň se podařilo od prosince tohoto roku nasadit nové, nejmodernější vlakové soupravy v kraji,“ pochvaloval si hejtman Bernard. „Není to jednoduché. Moje první informace, když jsem dosedl do hejtmanského křesla, byla, že vlaky nebudou, protože kraj použil koncept přímého zadání. Všichni bývalí hejtmani kývli, že se musí udělat nový tendr, ale pro tuto trať by to znamenalo, že by tu žádné nové vlaky už nikdy nejezdily,“ otřel se o bývalé sociálnědemokratické hejtmany – současnou senátorku Miladu Emmerovou a exministra a nyní poslance Milana Chovance. „Nesmířil jsem se s tím a s Ministerstvem dopravy jsme se začali o tom bavit s tím, že to není možné, protože stejný postup se užíval v Maďarsku a v Polsku, a proč zrovna v ČR toto není možné. Po půlročním boji jsme to úspěšně vybojovali,“ pochválil se hejtman. „Důvod byl ten, že nám z  Ministerstva dopravy tvrdili, že evropské peníze na tento systém přímého zadání nelze použít. My jsme jim sebrali asi deset příkladů ze Slovenska, Maďarska a Polska, kdy na stejném principu zadání čerpali evropské dotace. A to byl můj první střed s politikou. Když jste ve firmě a někdo vám řekne, že přijdete o miliardu, tak to ve firmě opravdu uděláte zle a tady mne zarazilo, že to ostatní hejtmani akceptovali, že přišel někdo z ministerstva, a to nebyl ani ministr, ale nějaký čaroděj třetí kategorie, který tuto tezi vymyslel,“ informoval hejtman. „Ty jsi to vybojoval pro ostatní kraje,“ lichotila mu radní pro zdravotnictví, bývalá bankovní úřednice ze Sušice Milena Stárková (ČSSD). „Vybojoval to proto, že šéfoval velké firmě ve Škodovce a dopravou se zabýval již dříve,“ zdůraznila pro přítomné Stárková.

Kasičko, vytřes se!

„Hlavní autobusový dopravce si z nás trochu dělá kasičku. Používá nekalé metody. Ve světě se tomu říká transferové ceny,“ ozřejmil praktiky ČSAD hejtman Bernard. 

„Všude slyšíte, že se jedná o odběru dividend ze státu, nyní se jedná, myslím, o 400 miliard korun. To si nemyslím, že je hlavním problémem naší ekonomiky. Myslím, že transferové ceny jsou větším problémem. Jako příklad: Je tu postavena montovna a její produkty se vyvezou například do Německa a tam se realizuje hlavní přidaná hodnota. Tady se udělá cena tak, aby montážní cena neměla žádnou daň, a převeze se to někam, kde je to lépe zdaněné. Toto se nám děje i v Plzeňském kraji. Já to říkám proto, že jste si zvolili nějakou reprezentaci, koalici (koalice byla vystavěna nikoliv podle volebních výsledků, ale s cílem nepustit ke krajskému vládnutí vítězné ANO – pozn. autora),“ uvedl poněkud rozporuplně hejtman.

K postoji dopravní firmy dále uvedl: „Další trik byl, že si kupovali starší autobusy ve Francii a koupili tyto osm let oježděné autobusy za 300 000. (ČSAD je členem skupiny Zemek Group miliardáře Zemka – pozn. autora). A za kolik to šoupli na kraj? Za dva a půl milionu! Takhle se vydělává na veřejném byznysu. My jsme ale jako kraj řekli ne. Chápu, že leckde na úřadech sedí ‚kavky‘, ale toto… Takže výsledek té bitvy je, že nám budou 270 milionů korun vracet. Já se tady nesnažím dělat nějaký politický mítink. Náklady na dopravu jsou tedy miliarda 300 milionů korun, které kdyby se tak nestalo, tak my všichni budeme muset sáhnout do našich kapes a zaplatit to z našich daní. To je dobrý signál pro občany,“ uvedl uspokojivě hejtman.

„Když jsme si udělali prvotní analýzu, tak jsme měli nejdražší tarify v této zemi. Ubírali jsme dopravu, měli jsme nejstarší tarify, jezdilo se 14 let starými stroji a pak se divíme, že nám chybějí cestující. Do starých špeluněk za draho nepůjdou,“ uvedl známou pravdu Josef Bernard.

Zavolejte si dopravce

Následoval první dotaz, v tomto případě od staršího muže: „To je všechno perfektní. Hlavní spoje, města. Ale co ty odlehlé vísky. Slyšel jsem, že se na tyto vesnice mají ČSAD rušit spoje, že mají ubývat. Myslí na to kraj také? Populace na venkově stárne…“

„Někde nám jezdí velké autobusy a je tam strašně málo lidí,“ konstatoval hejtman. „Dopravci jsme definovali, že se bude jezdit třemi typy autobusů. Od těch mini až po ty největší. Chtěli bychom také zkusit koncept dopravy na objednání. To se nám stává, že denní vytížení v týdnu je jeden až dva lidi. A jede se tam velkým autobusem. Takže tam, kde je takový extrémně nízký stav, minimálně mít koncept na zavolání. Ten je bohužel nepohodlný v tom, že si to budete muset objednávat nějakou dobu dopředu. Kde to bude alespoň trochu únosné, třeba už pět lidí, tak bychom chtěli jezdit mikrobusy.“

„Uvažovalo se o konceptu krajské dopravní, vrátí se to?“ zněl další dotaz jiného posluchače besedy.

„Do dneška si myslím, že by krajský dopravce byl lepší variantou. Ale nebyla vůle. Jsem přesvědčen, že cena, kterou nyní vysoutěžíme, bude dražší než interní dopravce. Byl zase názor, abychom neingerovali do podnikání. Myslím, že kde je monopol, což tato doprava je, není žádné podnikání. Objednat si, že se bude vozit za 35 korun za kilometr, to není žádný kumšt. To jde jen o to, ohlídat si lidi, aby nekradli, aby se ráno myli, když ráno si oblečou uniformu do autobusu. Jsem velkým zastáncem toho, aby se neprodával municipální majetek, aby se držely byty. Nemyslím si, že obce mají provozovat hospody a podobné věci tam, kde je třeba podnikatelským um,“ ozřejmil své názory hejtman Bernard. 

„Když jsme dělali každým rokem vyúčtování, tak nás ten dopravce teda drbal,“  tepal opět do ČSAD hejtman. „Za pět let zpátky, a nikdo to nebyl schopen dopočítat, protože se dívalo jen na faktury. Když jsme modelovali, jaké autobusy kde budou jezdit, tak jsme museli poptat mobilní operátory, aby nám udělali analýzu, kde jsou hlavní dopravní proudy. My jsme absolutně slepí, nevíme, kde nám odjelo kolik lidí. A to v dnešní době, kdy se říká, že je vás tajná služba schopna sledovat prakticky všude, tak to je slabota.“  V autobusech tedy budou nástupní sčítací rámy, takže budeme přesně vědět, kde kolik jezdí lidí.

„Jsme čtvrtý největší kraj v zemi, ale do počtu obyvatel jsme na devátém místě. Jsme velmi řídce osídlený kraj, což je dědictví poválečného uspořádání. Kraj se nikdy pořádně nezabydlel. Každou trať a každou silnici děláte pro daleko menší počet obyvatel, než je to třeba v Libereckém kraji,“ konstatoval smutnou realitu hejtman.

Muž ze záchranky si do mikrofonu povzdechl: „Velice trpíme kvalitou silnic. Je srovnání s Jihočeským krajem. Kde je hranice okresu, tam začíná velmi kvalitní silnice. Takže záchrankám velmi odcházejí auta, protože směrem na Strakonice je kvalita silnic třetí třídy doslova úděsná…“

„Největší část z evropských peněz na silnice spolkne bohužel západní obchvat Plzně. Tak to historicky bylo dohodnuto, před deseti dvanácti lety,“ připomněl hejtman už poměrně zapomenutou věc.