Koronavirus je stále s námi. S podzimním obdobím opět o něco narostl počet lidí, kteří s ním bojují. České ministerstvo zdravotnictví hlásí, že za posledních 14 dní přibylo 79 případů covidu včetně reinfekcí na 100 tisíc obyvatel. Před dvěma lety, v listopadu 2021 byla situace mnohem dramatičtější. Za jediný den tehdy přibylo přes 25 tisíc potvrzených nakažených.

S covidem se tehdy potkala celá Evropa, včetně britského království, a onemocněním covid-19 si prošel i tehdejší premiér Boris Johnson. S notnými zdravotními komplikacemi. Po dvou letech však vyplouvá na povrch, že sám Johnson příliš nestál o zavádění restrikcí. Podle deníku The Telegraph prosazoval spíše švédskou cestu. Novinářům to prozradila britská epidemioložka Sunetra Gupta, která patřila do Johnsonova poradního týmu. Johnson prý stál i o názor Anderse Tegnella, švédského státního epidemiologa.

Tegnell v čase covidu prosazoval toliko dodržování rozestupů, ale stavěl se proti zavírání restaurací a jiných podniků. Profesorka Gupta prozradila, že kromě profesora Johna Edmundse se všichni vědci shodli na výhodách švédského přístupu. „Anders Tegnell podal obecný nástin ‚švédské‘ strategie, která odpovídala názorům, které již několikrát vyjádřil v tisku.“ Další odbornice Angela McLeanová vyjádřila názor, že by měli dělat to, co dělal Tegnell. Angela McLeanová, nyní hlavní vědecká poradkyně vlády, říká: „Vzhledem k tomu, že ‚švédská‘ strategie je v podstatě synonymem pro cílenou ochranu zranitelných, dalo by se říci, že kromě Johna Edmundse byli všichni pozvaní obecně pro návrhy nastíněné Tegnellem. Boris Johnson vyslýchal každého z nás ohledně našeho postoje, ale nebyla příležitost pro panelovou diskusi,“ dodala.

Profesorka Gupta také uvedla, že by se mělo prošetřit, jaké dopady na společnost měly tehdy nakonec prosazené lockdowny. „Slepé přijetí lockdownů a nedostatek debaty o tom, jak reagovat na nejistoty, je tragédie, za kterou nyní celá společnost platí vysokou cenu,“ řekla.