Orbán při včerejší diskuzi v maďarském parlamentu znovu kritizoval snahy Evropské unie vytvořit „evropský superstát“. Dále rovněž obhajoval vládní kampaň, v rámci které byly po celé zemi rozestavěny billboardy se sloganem „Stop Bruselu“. Vláda navíc loni na podzim uspořádala referendum, ve kterém dala voličům možnost vyjádřit se k uprchlickým kvótám. Ačkoli je drtivá většina voličů odmítla, vzhledem k účast pod 50 % nebylo pro poslance závazné.

Přesto včera Orbán znovu opakoval, že nechce svoji zemi z Evropské unie vyvést. Zároveň ale opět tvrdě kritizoval kroky Bruselu. „Nechceme riskovat budoucnost Maďarska kvůli nějaké mlhavé utopii a přihlížet vytváření nějakých Spojených států evropských, otevřené společnosti či čemukoli podobnému,“ uvedl maďarský premiér, který bude příští rok usilovat o své třetí po sobě jdoucí zvolení do čela vlády.

Celý text v angličtině je ZDE.

Maďarského premiéra vedle neustálého prosazování uprchlických kvót rozčílila také rezoluce Evropského parlamentu, která byla přijata minulý měsíc. Europoslanci se zabývali rozsudkem nad syrským migrantem, který byl za incident na hranicích z roku 2016 odsouzen na deset let do vězení. Označili jej za nespravedlivý a nejenom z tohoto důvodu se již tak napjaté vztahy mezi Bruselem a Budapeští ještě více přiostřují.

Orbán v reakci na hlasování poslanců Evropského parlamentu prohlásil, že si Evropská unie vybrala špatnou stranu a dodal, že se „Brusel takticky přidal na stranu teroristů“. Odmítavě na dnešní předpokládané rozhodnutí Evropské komise zahájit proti zemím Visegrádské čtyřky právní kroky reagoval také polský ministr vnitra Mariusz Baszczak. „Něco takového je naprosto neopodstatněné. Hodláme s ostatními kolegy předložit k celé záležitosti společné prohlášení,“ uvedl ministr.

Již dříve odmítla v polském parlamentu přijímat uprchlíky také polská premiérka Beata Szydlová a nic se prozatím nemění ani na pozicích české a slovenské vlády. Mezitím Evropský soud řeší žalobu Maďarska a Slovenska kvůli uprchlickým kvótám. Jak připomíná agentura Bloomberg, už v dubnu požadoval nedávno zvolený prezident Francie Emmanuel Macron sankce vůči Maďarsku a Polsku. Německá vláda zase navrhovala, aby „rebelující“ státy přišly o část financí ze společného rozpočtu.