Zhruba tři stovky stoupenců IVČRN se o víkendu sešly v sále hotelu Svornost na okraji Prahy. Výsledkem byla nejen změna názvu, ale i stanov a zvolení tříčlenného výboru, který má mandát na dobu jednoho roku a hnutí povede. Kromě zakladatele IVČRN Martina Konvičky a dalšího zástupce původní iniciativy je ve výboru také bývalá sociálnědemokratická poslankyně Jana Volfová, která momentálně vede neparlamentní stranu Česká Suverenita, která má asi dvě tisícovky členů.

Podle listu Volfová sdělila, že svou stranu bude navigovat pod křídla nové protiislámské formace. „Budu doporučovat vedení strany, abychom se stali součástí Bloku proti islámu. A pevně doufám, že se staneme,“ řekla Volfová listu a dodala, jak si další působení v rámci bloku představuje: „Jako blok budeme moci podpořit některou politickou stranu ve volbách. Dát své lidi na kandidátku koalice stran do komunálních či krajských voleb. Nebo můžeme podpořit kandidáty na senátory. A přitom necháme našim lidem členství v jejich stranách.“

Bohaté arabské obchodníky může antiislámská vlna v ČR odradit

List uvádí, že Konvičkově formaci, kterou prý Ministerstvo vnitra nově vede jako krajně pravicové hnutí, mnozí politologové prorokují krátkou životnost. Zejména proto, že téma islámu a islamizace se chopily zavedené politické strany, které mají lepší přístup do médií i vybudovanou regionální strukturu.

Deník také upozorňuje na to, že Konvičkovy akce bedlivě sledují nejen zpravodajské služby a Ministerstvo vnitra, ale i obchodníci z arabských států. „Pro ně může být antiislámská vlna v zemi jedním z faktorů, proč se Česku vyhnout ve prospěch jiného evropského státu,“ varuje list.

Komentátor: Konvička nedokázal ze strachu vytlouct politický kapitál

Tématu se na jiném místě listu věnuje také jeho komentátor Petr Kamberský. Strach z radikálního politického islámu podle něj připomíná strach z bubáka, jehož nikdo neviděl, ale v o to větší monstrum se proměnil. Nicméně připouští, že „v podstatě zcela marginální společenský projekt“ dostal životadárnou injekci v podobě mohutné utečenecké vlny, jež zaplavuje jižní Evropu a kterou se snaží Brusel snížit pomocí utečeneckých kvót. Podle komentátora ale ani tak nedokázalo Konvičkovo hnutí ze strachu vytlouct žádný politický kapitál. Navzdory tomu, že Konvička vystupuje „všude možně“ včetně ČT, klikají na jeho blog jen jednotky tisíc čtenářů.

Důvodem je prý hlavně to, že strach z radikálního politického islámu přijímají i velké parlamentní strany, které jsou sice kultivovanější, ale strachu lidí rozumějí stejně dobře.

Dalším důvodem je podle Kamberského i to, že Konvička zatím nehlásá nenávist, jen „svérázně přifukuje onu obavu z hypotetické islamizace republiky“.