Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Spojených státech amerických Bašta vnímal ve dvou hlavních momentech. „První, který byl zdůrazňován, že žádal o finance a zbraně – obojí mu bylo přislíbeno. Druhý moment, který přišel potom, že se z americké strany hovořilo o třech možných variantách mírových jednání a výsledku míru, dvě Zelenskyj odmítl, ale svědčí to o tom, že se konají nějaká jednání v pozadí, která by válku mohla ukončit, vyjednávání probíhají,“ shrnul.

Tři zmíněné varianty, které přinesl The Washington Post, popisují, jak by k míru mohlo dojít. Jedna mluví o stažení ruských vojsk do stavu v roce 2014, druhá zase počítá se stažením ruských vojáků ze všech získaných oblastí v Donbasu s tím, že jim zůstane Krym. A třetí možnost zní, že se Rusko stáhne z Ukrajiny, a to včetně Krymu. To je také jediná možnost, kterou je Zelenskyj schopen přijmout, Jaroslav Bašta se však domnívá, že z těchto tří variant není reálná ani jedna. „Bude nějaká kompromisní varianta, ale je vyloučeno, aby Rusko po téměř roce válčení mohlo třeba opustit dvě bývalé povstalecké republiky Doněcko a Luhansko, takže spíše bych očekával, že odstoupí z území, která nedávno přičlenili v rámci Ruska,“ zauvažoval.

Bývalý diplomat Jaroslav Bašta však vyjádřil obavu, že se obě strany budou až do poslední chvíle před započetím mírových jednání snažit o co nejlepší výchozí pozici. Ukrajina bude usilovat o dobytí co nejvíce obsazených území a Ruská federace se bude naopak snažit postoupit dál, aby měli třeba hranici Dněpru a podobně.

Klesá podpora Putina?

K diskusi, jaké podpoře se ruský prezident Vladimir Putin v Rusku vlastně těší a zda neklesá s prodlužující se válkou, bývalý diplomat sdělil, že zůstává víceméně stejná v průběhu celého jeho mandátu. „Minimální historická podpora klesá někam k 70, případně pod 70 procent v roce 2011, a maximální se pohybuje nad 80 procenty. A dokud tam Putin bude, bude se podpora pohybovat jen v tomto rozmezí,“ řekl s tím, že už když se charakterizovalo, jak je rozdělená ruská společnost, tak podpora pro strany, které se označovaly jako demokratické a opoziční vůči Kremlu, i pokud se započítala komunistická strana, nikdy nepřesáhla 25 procent.

Důvěru v prezidenta tak Rusové prý stále mají – navíc jde o tradici. „Jediné, co by to mohlo změnit, až opravdu začne do politiky vstupovat nová generace, která už vyrůstala za Vladimira Putina. Jeho vláda trvá už 23 let, déle než on vládl jen Stalin, pak car Mikuláš II., Kateřina Veliká a Ivan Hrozný,“ shrnul. Nepochybuje také o tom, že Putin bude mít ambice alespoň cara Mikuláše překonat.

Redakci rovněž zajímalo, zda bude po návštěvě Zelenského ve Spojených státech pokračovat americká pomoc Ukrajině ohledně techniky, vybavení i zbraní v roce 2023 ve stejném rozsahu, jako tomu bylo doposud. „Tady dochází k jednomu efektu, o kterém se občas mluví, a to je vyčerpání zásob zbraní a munice, které byly ve skladech. A s ohledem na energetickou krizi na Západě, tedy vyjma Spojených států, se nerozbíhá zbrojní výroba tempem, jakým by měla. Mimochodem, v Evropě jdou tendence Green Dealu a výroby zbraní proti sobě. Zbavení se těžké industrializace, tedy deindustrializace, znamená odzbrojení Evropy. Zbraně se nedají vyrábět ekologicky, leda by je dělali na sluneční pohon, což by byly zbraně občasné – jako máme občasné energetické zdroje, které ale ohrožují ekonomiku, ne přímo životy. Úvahy, že na jedné straně bude Evropská unie válčit s Ruskou federací a na druhé straně bude pokračovat v likvidaci svého průmyslu a v Green Dealu, jsou opravdu z říše báchorek,“ řekl Bašta.

Bezpečnostní hrozba

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku i Evropskou unii považuje rozšíření tohoto zatím lokálního konfliktu na Ukrajině na válku minimálně evropských členů Severoatlantické aliance s Ruskou federací. „Tady bych podtrhl, že od té války nás letos dělilo patnáct metrů, což byla vzdálenost dopadu rakety od velkého skladu v Polsku. Kdyby dopadla do skladu, nastal by obdobný výbuch jako v Bejrútu, který by se dal snadno zaměnit se zásahem malé jaderné zbraně nebo balistické rakety s velkou náloží. A už bychom válčili, protože by nezůstaly žádné stopy, o jakou raketu šlo – tedy stará raketa sovětské výroby, protiletadlová s doletem 40 kilometrů. Tenhle incident byl důvodem, proč generální sekretář NATO Jens Stoltenberg varoval před nebezpečím konfliktu a označil to za největší bezpečnostní hrozbu současnosti,“ vysvětlil.

Potvrdil také, že současná bezpečnost více než kdy dříve závisí na informacích. „Ano a také více záleží na tom, zda lidé, kteří rozhodují, jsou ochotni si informace v každé krizi zjišťovat, nebo naopak jakýkoliv incident považují za známku toho, co chtějí, tedy začít válku. A my máme vládu, která je velice bojechtivá, ačkoliv na to nejsme připraveni. Připomíná mi to Rakousko-Uhersko před první světovou válkou, kterou rozpoutali někteří politici a generálové, již chtěli válčit a vůbec netušili, jak málo jsou připraveni, což je částečně problém i současné Ruské federace, jak ukázal letošek,“ varoval Bašta, který je kandidátem na prezidenta za hnutí SPD.

Jak by tedy podle něj měl v této situaci jednat český prezident? „Určitě bych jako prezident podporoval všechna probíhající mírová jednání – ať veřejná, nebo tajná. Znamenalo by to v mém případě, že by se Česká republika z pozice – alespoň v osobě prezidenta – jednoho z nejodhodlanějších jestřábů, kteří touží po válce, stala zemí, která by volala, aby konflikt co nejdříve skončil,“ sdělil.

Nebezpečí migrace

Otázka bezpečnosti se také týká masivní migrace – ať už ze zemí jako Sýrie, Afghánistán a další, nebo migrace z Ukrajiny. V obou případech panuje riziko, které s sebou nese příchod nebezpečných osob, agentů i kriminálníků. To je podle Bašty jedním z problémů jakékoliv masivní migrace: „Byť i ze země, která je kulturně ne přímo blízká, ale neexistují tam velké rozdíly jako mezi námi a lidmi ze Středního východu, tak představuje jistý typ nebezpečí. A v tomto ukrajinském případě může být nebezpečí v tom, že se sem stáhne mafie, která ovládá velmi mnoho věcí. Její činnost bude dlouho nepozorovatelná, protože modus operandi – oni působí nejdříve mezi svými, a teprve když se dostatečně uchytí, začnou působit navenek. Pak už na to, aby se dokázala taková činnost eliminovat, může být pozdě. Máme-li tady přes půl milionu Ukrajinců, tak těch, o nichž mluvím, může být v řádech několika tisíc a jejich vliv nelze podceňovat,“ varoval.

Překvapilo ho také prohlášení Henry Kissingera, bývalého amerického ministra zahraničí, že by Ukrajina měla být přijata do Severoatlantické aliance. To by však znamenalo válku mezi Ruskem a NATO. „Tohle mě docela překvapilo, protože Henry Kissinger dříve hovořil o míru a o tom, jak je třeba válku ukončit. V momentě, kdy by se postupovalo podle jeho návodu, válka by se rozhořela naplno. Rusko tohle dlouhodobě označuje jako červenou linii a v tomto případě to nebude červená linie jenom mezi konvenční válkou, ale i válkou s použitím taktických a jaderných zbraní. Konflikt by přešel v otevřenou válku mezi NATO a Ruskem, který by mohl přejít ve válku, jež by zničila území celé Evropy. A i Česká republika by se okamžitě ocitla ve válce. Vzpomeňte minimálně na Černobyl – jak dlouho trvalo, než to sem dorazilo – a představte si takových Černobylů šest nebo sedm,“ uzavřel Jaroslav Bašta.