„Nominace je pro mě velkou ctí a vnímám ji s veškerou pokorou jako ohodnocení své dosavadní práce,“ napsala ČTK Křesťanová. Její specializací je ochrana osobnosti, autorské právo a mediální právo. Jako soudkyně rozhodovala například spor o licence k výrobě předmětů s Krtečkem či spor o autorství textu amnestie bývalého prezidenta Václava Klause. Řešila také nároky zdravotní sestry stíhané za vraždy pacientů, která zažalovala mediální vydavatelství za nerespektování presumpce neviny. Zabývala se třeba i sporem překážkářky Zuzany Hejnové a Česke pošty kvůli známce vydané k olympijským hrám v Riu de Janeiro.

Křesťanová pracuje u pražského městského soudu, který ji prezidentovi navrhl, od roku 2010. Předtím od roku 1992 po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy působila v advokacii. Právo studovala rovněž na pasovské univerzitě. Pracovala také jako rozhodce u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře. Byla členkou expertní komise pro tvorbu nového autorského zákona. Získala ocenění Právník roku 2014 za oblast duševního vlastnictví. Má zkušenosti i z akademické sféry, vyučuje na pražských právech nebo na AMU.

„Křesťanová spojuje osmnáctileté zkušenosti z advokacie, čtyřiadvacetileté zkušenosti z akademické sféry, přičemž soudkyní je posledních třináct let. Tato její trojí jedinečná a zároveň dlouholetá zkušenost z několika profesí může být pro práci Ústavního soudu velkým přínosem,“ zdůvodnila nominaci pro server Česká justice předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná.

Na senátní schválení od poloviny června čeká návrh na doplnění někdejšího místopředsedy Mezinárodního trestního soudu (ICC) Roberta Fremra mezi ústavní soudce.

V patnáctičlenném týmu ústavních soudců je nyní volné místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida a 26. listopadu Radovana Suchánka. Pavel tak bude muset předložit ještě nejméně dva kandidáty na ústavní soudce.

Prezident oslovil desítky institucí, včetně krajských, vyšších a nejvyšších soudů, aby mu navrhly možné kandidáty na ústavní soudce. Ty následně posuzuje panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let, opakování mandátu ústava nezakazuje.