„Nový geopolitický imperativ vyžaduje novou dynamiku rozšíření. Příliš dlouho jsme nechávali některé evropské země napospas geopolitické manipulaci,“ řekl Pavel. Dodal, že je nyní nutné dokončit evropskou a – tam, kde je to žádoucí – atlantickou integraci západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a také Gruzie. Důležitou roli v rozšiřování EU podle prezidenta hraje i Česká republika a potažmo celá střední Evropa. Je třeba zajistit, aby nikdo nezůstal stranou, uvedl Petr Pavel ve svém projevu.

Rozšíření je podle Pavla nutné v kontextu stále více antagonistického mezinárodního prostředí. „Žádná bezpečnostní hrozba není naléhavější než ruská agrese, žádná geopolitická výzva není náročnější než asertivní Čína a její přístup k mnoha zemím,“ uvedl.

Pavel zdůraznil, že rozšíření posiluje – nikoliv podkopává – evropskou bezpečnost a slouží stabilitě demokracií. EU musí podle Pavla stanovit uchazečským zemím „transparentní a splnitelná“ kritéria členství a jasný harmonogram přístupového procesu.

Patronka ročníku CoE Albrightová si podle Pavla „vizionářsky“ uvědomovala důležitost rozšíření NATO a EU směrem na východ a tento krok úspěšně prosazovala v rámci americké administrativy. Jako uprchlice také zažila na vlastní kůži „křehkost demokracie“. Pavel citoval také bývalého českého prezidenta Václava Havla, který varoval Západ před „nedůvěrou v nové demokracie“.

Na reformy by měla být připravena také samotná EU. Zabývat by se měla návrhy na přechod na hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech, aby se zvýšila její akceschopnost. Na těchto návrzích však dosud v bloku nepanuje shoda.

Pavel apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii. Ta podle něj musí být zachována. „Rád bych z odolnosti demokracie učinil jedno z ústředních témat svého prezidentství a plánuji na toto téma uspořádat v Praze konferenci,“ řekla hlava českého státu.

College of Europe, či také Evropské kolegium, je jednou z nejuznávanějších akademických institucí v Evropě. Hlavní kampus má v belgických Bruggách, druhý se pak nachází ve Varšavě. V příštím roce se chystá otevření kampusu také v albánské Tiraně. College of Europe v Bruggách založili v roce 1949 přední evropské osobnosti a otcové-zakladatelé Evropské unie. Byli mezi nimi Salvador de Madariaga, Winston Churchill, Paul-Henri Spaak či Alcide De Gasperi. Jedním z hlavních cílů instituce je podporovat porozumění mezi národy Evropy.

Každý ročník je pojmenován po takzvaném patronovi z řad významných Evropanek či Evropanů. Patronem byli v minulosti také některé další osobnosti z českých dějin, jako Tomáš Garrigue Masaryk (1952–1953), Jan Amos Komenský (1967–1968), Karel IV. (1992–1993) či Václav Havel (2012–2013). Před Pavlem měl z Čechů hlavní vystoupení na zahajovací ceremonii v roce 2010 bývalý eurokomisař Štefan Füle.

Zahajovací ceremonie se kromě Pavla zúčastnil někdejší předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a také rektorka školy a bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ve svém projevu stejně jako Pavel vyzdvihla osobnost a inspirativní životní příběh Albrightové. Zmínila, že jí v jejích politických začátcích česká rodačka osobně dodávala odvahu. Velvyslankyně Spojených států při NATO Julianne Smithová připomněla, že Albrightová se velkou měrou zasloužila o přijetí České republiky a dalších zemí do NATO v roce 1999. Vyzdvihla také její celoživotní obhajobu demokracie.

Pavel navštívil Belgii již v dubnu, během své první cesty do metropole institucí EU ve funkci hlavy státu se setkal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, šéfem Evropské rady Charlesem Michelem a s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Rovněž zavítal i do české sekce Evropské školy v Bruselu a setkal se s krajany žijícími v Belgii.