Pekarová Adamová vyjádřila naději, že po Finsku rozšíří řady NATO také Švédsko, jehož vstup zatím neschválilo Turecko ani Maďarsko. Dveře by podle ní ale měly zůstat otevřené i ostatním. Konkrétně hovořila o Ukrajině.

„Pokud necháme Ukrajinu stát za dveřmi aliance, vytvoříme šedou zónu, prostor, na který bude Rusko brzy chtít znovu zaútočit," řekla Pekarová Adamová. Ukrajina by podle ní měla získat jasnou perspektivu svého členství v bloku. Odmítla zároveň, že by to znamenalo eskalaci vůči Rusku.

„Přiznejme si, že formální politické vztahy mezi NATO a Ruskem již neexistují," prohlásila Pekarová Adamová, podle níž musí být zrušen Zakládající akt NATO-Rusko, jenž upravuje vzájemné vztahy a bezpečnost mezi aliancí a Ruskou federací. „Musíme se zdržet návratu k běžným vztahům, protože ruská hrozba v blízké budoucnosti stěží úplně zmizí," dodala.

Vůči Rusku se vymezil i Vystrčil, podle něhož Moskva neohrožuje jen Ukrajinu, ale i další země jako Moldavsko, Gruzii či Bosnu a Hercegovinu. „Ukrajina se brání i za nás za všechny, za naše hodnoty, naši bezpečnost, naše pravidla a naši svobodu. Podporovat Ukrajinu je nutné tak dlouho, dokud to bude potřebovat," uvedl předseda Senátu podle tiskové zprávy.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni 24. února; od té doby se invazní síly, které narazily na houževnatý ukrajinský odpor, stáhly z řady regionů a v posledních měsících se hovoří o chystané ukrajinské protiofenzivě s cílem dobýt zpět Ruskem okupované oblasti na jihu a východě země. Západ podporuje Kyjev mimo jiné dodávkami zbraní.